České megality – převažuje skepse

Člověk |

Existují české megality? Na toto téma již bylo napsáno mnoho knih. Pokud však megalit definujeme jako objekt typický pro západoevropský kulturní okruh mezi léty 5000 a 2000 př. n.l., odpověď na tuzemskou obdobu bude spíše záporná...




Existují české megality? Na toto téma již bylo napsáno mnoho knih. Pokud však megalit definujeme jako objekt typický pro západoevropský kulturní okruh mezi léty 5000 a 2000 př. n.l., odpověď na tuzemskou obdobu bude spíše záporná…

U českých památek, navíc dosti sporných, totiž není vůbec možné určit zasazení do nějakého historického kontextu. Pouhý kámen prakticky nelze datovat, pokud vám stavitel nenechá ještě nějaké související vodítko (keramika, ohniště apod.). Zřejmě nejznámější českou "megalitickou" památkou je tzv. Menhir od Klobouk. Nedokážeme ovšem říct, zda je pravěkého původu. Geologický průzkum vedl sice k závěru, že kámen byl s největší pravděpodobností vztyčen uměle, ani to však nelze tvrdit jednoznačně.
Jak uvádí Karel Sklenář v knize Slepé uličky archeologie, určitým vodítkem by v případě Klobouků mohly být lingvistické souvislosti. Název místní vesnice "Klobouky" totiž možná vznikl právě podle kamene (klobouk znamenal původně geometrický útvar, homoli/menhir, teprve později začalo být toto slovo používána jako označení pokrývky hlavy). Obec existovala už určitě ve 13. století, lze tedy odhadovat, že celý útvar je starší – více se ale říci nedá a i toto orientační datování stojí do značné míry na vodě.

V případě Kounova geologický průzkum jasnou odpověď nedává. Kameny by mohly být místního původu. Přírodní vnik řad lze však pokládat za nepravděpodobný právě z toho důvodu, že se jedná o pravidelné geometrické útvary. Je nicméně možné, že tvůrci pouze lehce odvalili několik kamenů ze svých původních míst.
Sporná je také otázka astronomického účelu Kounovských řad. Ačkoliv se tento názor někdy objevuje, opět chybí jakýkoliv jednoznačnější důkaz. Vlastně toho o řadách nemáme co říci, zajímavé snad je, že podobné objekty byly nalezeny i v okolí – v Klučku či na Nečemickém vrchu.
Nakonec, jak jsem zjistil dotazem, snad mezi současnými českými archeology převládá názor, že kounovské řady jsou původu až novověkého a že by jejich vznik mohl souviset s odstraňováním kamenů z polí…

Závěrečná kuriozita. Pokud se někdy seznámíte s různými teoriemi týkajícími se účelu Kounovských řad, narazíte i na výklad, podle kterého se jedná o značení závodní dráhy pro koně. Většina historiků však tuto teorii odmítla, mj. i proto, že řady končí ostrým srázem (což, jak zjistíte, pokud se na místo vypravíte osobně, je pravda). Vtip na druhou by samozřejmě byl, kdyby teď někdo pod srázem vykopal tisíce koňských kostí :-).

Přitom z doby, kdy byly megalitické památky stavěny v západní Evropě, známe celou řadu archeologických nalezišť i z našeho území. Nic z toho se však nedá spojovat s megalitickými památkami. Výsledkem je pak celková skepse.
Jsme si vědomi probémů s přidáváním komentářů v některých prohlížečích. Komentáře (eventuálně popis dalších problémů, kterých jste si na stránkách povšimli), posílejte prozatím e-mailem na pavel_houser@idg.cz








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.