Meteorologie v kostce: Znáte zelený záblesk?

Chemie |

Kniha nazvaná prostě Meteorologie je něčím mezi popularizačním a skutečně odborným textem. Každopádně zaplňuje mezeru, která na českém knižním trhu dosud existovala. S meteorologií jsme se totiž mohli setkat snad jen ve vysokoškolských skriptech, lidových pranostikách a úvahách o předpovědi počasí, efektu motýlího křídla a teorii chaosu. Jak se ovšem praví již v úvodu publikace, meteorologie ovšem není je předvídáním počasí…




Kniha nazvaná prostě Meteorologie je něčím mezi popularizačním a skutečně odborným textem. Každopádně zaplňuje mezeru, která na českém knižním trhu dosud existovala. S meteorologií jsme se totiž mohli setkat snad jen ve vysokoškolských skriptech, lidových pranostikách a úvahách o předpovědi počasí, efektu motýlího křídla a teorii chaosu. Jak se ovšem praví již v úvodu publikace, meteorologie ovšem není je předvídáním počasí…

Kniha profesora Jana Bednáře, vedoucího katedry meteorologie na pražském Matfyzu, rozhodně nevychází z Hawkingova přesvědčení, podle kterého by se popularizační text měl zdržet matematiky. První část je doslova nacpána stavovými rovnicemi plynů i diferenciálními rovnicemi, které popisují dynamické efekty v atmosféře. Opět dojde na turbulentní a laminární proudění apod.
Z rovnic pak postupně přeskočíme na část povídavější, tedy teplé a studené fronty, tlakové výše a níže či otázky srážek a typy mraků. Následují větry, záření v atmosféře a otázky teploty povrchů. Čtivá je část o optických jevech. Víte např., jaká je podstata zeleného záblesku? Tento jev lze pozorovat těsně potom, co slunce klesne za obzor. Zajímá vás, jaká je jeho podstata? Následují i klamy typu fata morgány, duha… Potom přijde na akustické klamy, různé stíny, kdy není např. dělostřelba slyšet v těsném okolí zdroje zvuku, ale je naopak slyšet stovky kilometrů daleko. V části věnované atmosférické elektřině se dostane i na populární kulový blesk, ovšem pouze v rozsahu jednoho odstavce.
V závěru text zabrousí např. k předpovídání počasí, k jeho ovlivňováním a ochraně atmosféry (především problém ozónu). Klimatologií či historickým popisem se kniha nezabývá – pro řešení otázky, jak se mohla atmosféra chovat, dokud v ní před miliardami let nebyl kyslík, se musíte obrátit jinam. Meteorologie je pro autora především “fyzikou amtosféry”, takže se nezabývá třeba mikroorganismy v atmosféře a jejich vlivem na koloběhy jednotlivých látek. Nicméně řada věcí, s nimiž se v knize setkáme, spadá v gymnaziální klasifikaci nejen do fyziky, ale třeba i do zeměpisu či chemie. V tomto smyslu je kniha užitečná tím, že poznatky z různých oborů integruje a uvádí do souvislostí.

V anotaci na zadní stránce obálky se text popisuje jako určený např. učitelům fyziky či studentům geologie a hydrologie. Na druhé straně se snaží suplovat i roli populárně-vědní příručky ala Kolumbus. Z některých částí se však mohou příznivci “povídavé vědy” (včetně autora této recenze) cítit přece jen lehce konsternování, neboť jde o hutný text nešetřící matematikou. Druhá část knihy se naopak už čte velmi dobře.
Protože se každopádně jedná o titul dosti ojedinělý, budeme se k některým jevům popsaným v knize na Science Worldu v budoucnu ještě vracet. Závěrečná otázka pro čtenáře: Pozoroval někdo z vás při západu slunce ten zelený záblesk?

Jan Bednář: Meteorologie, Portál, Praha, 2003
podrobnosti http://obchod.portal.cz/Kniha.asp?Csl=9165








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.