Student World

Platí zhruba, že matematika ve smyslu aritmetiky je záležitostí levé hemisféry, zatímco geometrie sídlí v pravé části? Je tedy matematika obouhemisférová schopnost?

Marek Petrů: U větší části populace zhruba ano, ale s výhradou, že se dopouštíme velkého zjednodušení. Jak již jsem říkal, schopnosti nelze přesně lokalizovat do topografických oblastí. Na druhé straně je ale možno „lokalizovat“ je do abstraktních modulů. Svědčí pro to celá řada zcela izolovaných výpadků jednotlivých schopností. U některých lidí jsou všechny intelektové schopnosti normálně vyvinuty – vyjma jediné.
Příkladem může být třeba čistá akalkulie, což je ztráta schopnosti aritmetických výkonů, která se občas objevuje při lézích parietálního laloku. Někteří pacienti po náhlé mozkové příhodě jsou neschopni počítat, neumí říci, které číslo je větší, nebo nejsou schopni sčítat, zatímco násobit umí. Je také popsán případ nadprůměrně inteligentního muže, který od dětství nechápal pojem čísla a byl neschopen jakéhokoli počítání. Přesto se naučil s tímto handicapem velmi obstojně žít a stal se zdatným obchodníkem. Aby nebyl podveden, nechával si veškeré účetnictví zpracovávat dvěma firmami nezávisle na sobě.
Existují i právě opačné případy, tzv. geniální idioti, jedinci, jejichž inteligence je velmi omezená, kteří jsou však v nějakém ohledu schopni neuvěřitelných mentálních výkonů. Nejčastějším případem jsou geniální počtáři. Jeden z takovýchto lidí mohl během třinácti sekund vypočítat druhou odmocninu čísla 465 484 376 a měl neuvěřitelnou paměť na data, avšak byl neschopný pochopit byť ty nejzákladnější geometrické principy.

Otázka: Opravdu spolu po přetnutí kalózního tělesa hemisféry ztrácejí kontakt? Nenaučí se časem spolu komunikovat nějak jinak?

Marek Petrů: Existují ještě jiné struktury (commisura anterior, c. posterior, c. habenularum nebo vůbec celý mozkový kmen) skrze které mohou i po přetnutí corpus callosum hemisféry komunikovat. Kontakt spolu nemají jen za vysoce specifických experimentálních podmínek. Mimo experimentální podmínky například stačí, aby člověk, který je po komusurotomii, pohnul hlavou, a vizuální informace se mu dostane do obou hemisfér. Potom nenastává situace, aby jedna z hemisfér o něčem nevěděla.

Otázka: Platí, že v levé hemisféře existuje centrum radosti a v pravé centrum pro deprese, nebo je jedná o jednu z mnoha pověr?

Marek Petrů: Jakkoli se kůra mozková regulace emocí také účastní, platí spíše, že za emocionalitu jsou odpovědná centra podkorová, zejména tzv. limbický systém. Ve výzkumu „center slasti“ či „center strasti“ proslul zejména Olds.
Tento badatel omylem zavedl jemnou elektrodu do jednoho z center slasti krysího mozku a toto centrum stimuloval. Po dvou třech drážděních přestala krysa před experimentátorem utíkat, a naopak když ji zaháněli, snažila se úporně dostat k místu, kde jí Olds vysílal do mozku elektrické impulsy. Když krysa dostala možnost sama si elektrické výboje uštědřovat, mačkala páčku až osmtisíckrát za hodinu, dokud se úplně nevysílila nebo nedostala křeče.
Podobný jev pozorovala i leningradská neuroložka Natálie Petrovna Bechtěrevová. Její pacientka, které několikrát podráždili rajské body v mozku, se podobně jako krysy ihned stala elektromaniakem. Začala dělat možné i nemožné, jen aby jí je podráždili znovu. Chodila pořád do laboratoře, dávala se do hovoru s pracovníky, číhala na ně, naléhala, dávala najevo nelibost a netrpělivost, počínala si demonstrativně. K dovršení všeho se doopravdy zamilovala do experimentátora.
Jsme si vědomi probémů s přidáváním komentářů v některých prohlížečích. Komentáře (eventuálně popis dalších problémů, kterých jste si na stránkách povšimli), posílejte prozatím e-mailem na pavel_houser@idg.cz