Student World

Zkoušeli jste už tkát koberce z kopřiv? Víte, kdy byla nakreslená nejstarší známá mapa? Znáte příběh pravěké šamanky s křivou tváří? Druhá část našeho rozhovoru s Miriam Nývltovou Fišákovou se namísto mamutů zaměří na jejich lovce.

Otázka: Začněme přece jen ještě u fauny. Co u nás v době lovců mamutů, tedy před těmi asi 30 000 lety, ještě žilo? Čím se tehdejší fauna lišila od té dnešní? Z populárních knížek si člověk vzpomene na jeskynní lvy či medvědy…

Odpověď: Jeskynní medvědi zde skutečně žili. U jeskynního lva je trošku problémem samotný název. Vlastně přesně nevíme, jaké kočkovité šelmě to odpovídalo nejspíše, zda to nebyl spíše tygr něž lev. Moravu obývali i srstnatí nosorožci. Žil zde rosomák, pižmoň, možná dokonce levhart. A pak samozřejmě také divocí koně a sobi, kteří představovali hlavní lovnou zvěř v období, kdy mamuti začali v Evropě mizet.

Otázka: Pojďme tedy k vlastním lovcům mamutů. Jednalo se již o člověka dnešního typu. Najdeme zde ještě nějaké výraznější odlišnosti proti současným populacím?

Odpověď: Nejen proti současným lidem. Tehdejší obyvatelé našeho území se anatomicky dosti lišili i od svých současníků ze západní Evropy ("kromaňonci"). Lovci z Dolních Věstonic byli vyšší a robustnější. Výška mužů často přesahovala 180 cm a byli atletických postav, naopak ženy byly velmi drobné. Odborně řečeno, u tohoto etnika existoval výrazný pohlavní dimorfismus.

Otázka: Kdybychom měli zůstat u srovnání lovců mamutů u nás a jejich současníků v západní Evropě…

Odpověď: Lze říct, že Čechy a Morava byly v době gravettienu (cca před 35 až 25 tisíci lety) kulturním centrem celé Evropy. Teprve v další fázi mladšího paleolitu se těžiště zvolna přesouvalo do Evropy západní. Ze samého konce mladšího paleolitu, z období zvaného magdalénien, pak pocházejí i nejznámější jeskynní malby. Nejstarší nalezené jeskynní kresby ze západní Evropy se sice datují do období asi před 30 000 lety, v magdalénienu však toto umění dosáhlo vrcholu.

Otázka: Čím bylo kultura na našem území v gravettienu tak výjimečná?

Odpověď: Z této doby pochází např. první portrét, první mapa, nejstarší použití keramiky a textilií. Primátů je ale víc, třeba nejstarší využívání zdejších ložisek černého uhlí (u hnědého uhlí se už dříve ohřívali neandrtálci).

Otázka: Vidíte, hlavně textilie bych si spojoval až s neolitem. Z čeho se tehdy tkalo?

Odpověď: Původně jsme nalézali jenom otisky látek. Také se zdálo nápadné, že mezi kostmi ulovených zvířat bylo mnoho malých tvorů, třeba zajíců; toho asi sotva ulovíte oštěpem. Je tedy logické předpokládat, že tehdejší lidé znali nějaké sítě či oka, do kterých zajíce chytali. Experimentální archeologové z pylových analýz vydedukovali, že by se mohlo jednat o kopřivy.

Otázka: Kopřivové? Copak z kopřiv lze nějak tkát?

Odpověď: Jistě, z kopřiv byly tkány uniformy dokonce ještě za druhé světové války. Vlákna kopřivy se normálně spřádají (máčí, drhnou, lámou…). Lovci mamutů z nich kromě sítí zřejmě tkali i oblečení, třeba spodní prádlo pod oděvy kožešinové, a také jakési rohože a koberce, které tvořily vybavení jejich chat.

Otázka: Přiznám se, že mě trochu překvapila i zmínka o keramice. I tu jsem si dosud spojoval spíše s neolitem…

Odpověď: A čím myslíte, že byly ty známé Venuše? Někdy byly vyřezávané z mamutích klů či kamene, jiné ale vypalované z hlíny. Ty figurky jsou tedy keramické…

Otázka: Aha. Ale keramika ve smyslu nádob se v té době ještě nepoužívala, že?

Odpověď: To zřejmě ne. Její roli zastaly pletené košíky nebo různé vaky z utkaných látek a kožešin a kůží.

Otázka: Jako další raritu jste uvedla portrét. Máte na mysli onu známou "křivou tvář", kterou dokonce můžeme zkusit přiřadit konkrétní osobě?

Odpověď: Ano. To je velice zajímavý příběh. Jen stručně: V Dolních Věstonicích byl nalezen zřejmě nejstarší portrét, tvář ženy s výrazně křivými ústy vyrytá do mamutího klu.
Jenže tím příběh nekončí. Nedaleko od tohoto místa se totiž podařil další, snad související nález: Hrob ženy, s největší pravděpodobností šamanky. Kostra totiž byla doprovázena takovými rekvizitami, jako je náhrdelník z liščích zubů, byla pohřbená ve skrčené poloze a přikrytá dvěma mamutími lopatkami. A po průzkumu kosterních pozůstatků se ukázalo, že dotyčná trpěla chorobou, která se projevila deformací čelistí a obličeje. Takže existuje domněnka – těžko ji samozřejmě potvrdit – že oba nálezy spolu nějak souvisejí. Že jsme nejen objevili nejstarší portrét, ale dokonce i víme, o čí portrét šlo. Navíc je možné, že ona deformace čelistí mohla mít nějaký vliv i na činnost mozku, mohla třeba vyvolávat stavy blízké epilepsii. To by zase korespondovalo se šamanským povoláním…

Otázka: Pak jste ještě zmiňovala nejstarší mapu…

Odpověď: To je samozřejmě opět jen domněnka. Každopádně se podařilo objevit rytinu, která dosti připomíná mapu okolí tehdejšího tábořiště lovců mamutů – tedy Pavlovské vrchy a zákruty Dyje.

Otázka: Když už jsme u těch rytin, v dějinách matematiky jsem četl, že některé rytiny v mamutích klech z této doby jsou vykládány i jako určitý záznam prováděných matematických operací, konkrétně sčítání a dělení…

Odpověď: Proč by tehdejší lidé nemohli počítat? Nepodceňovala bych je, byli to přece stejní lidé jako my. Na druhé straně je ale jasné, že na základě pár čar v klu můžete opět vyslovit jen domněnku. Jiné geometrické útvary vyryté do mamutích klů mohly mít astronomický význam, zřejmě jde o znázornění střídání měsíčních fází. No a pak zde máme vlčí kost, ve které je vyryta jakási stupnice s každou desátou čárou zvýrazněnou – zde zase přímo bije do očí podobnost se současným metrem či pravítkem.

Otázka: Lze říci, že po skončení období lovců mamutů před asi 25 000 lety došlo na našem území k určitému úpadku a civilizační centrum se posunulo spíše do západní Evropy.

Odpověď: V podstatě ano.

Otázka: Dala by se kultura lovců mamutů přirovnat k nějaké kultuře současných nebo relativně současných "přírodních národů"? Třeba lovců australského vnitrozemí?

Odpověď: Všechny lidské kultury se od mladšího paleolitu v té i oné míře vyvíjely. Asi by šlo říct, že některá z pozdějších kultur, třeba ze sibiřského vnitrozemí, byla lovcům mamutů blíže než kultura jiná, ale celkově myslím, že takové srovnání nemá valný smysl.

Otázka: Na závěr, je ještě nějaký rys kultury lovců mamutů, který byste ráda zmínila?

Odpověď: Napadá mě ještě velmi vyspělá úroveň tehdejší medicíny. Nalezli jsme kostru ženy, která prodělala velké množství závažných chorob (dokonce tolik, že si nejsme úplně jisti ani tím, zda jde skutečně o ženu – pohlavní rysy jsou totiž následkem protrpěných chorob prakticky setřeny). Mohla to být samozřejmě náhoda, ale také to může vypovídat o kvalitě tehdejšího léčitelství.
Jak říkám, nepředstavuje si lovce mamutů jen podle Štorcha. Byla to na svou dobu velmi vyspělá kultura. Značná část obyvatelstva byla dlouhodobě usazena na jediném místě, nešlo tedy o žádné nomády. A schopností tehdejších lidí by nás neměly nijak překvapovat – biologicky už šlo o stejné tvory, jakými jsme dnes i my sami…

autor Pavel Houser