Člověk |
Rudá barva pláště měla několik důvodů – maskovala zranění, pak zde však byly i důvody symbolické. Rudá barva byla v té době relativně nejdražší, přičemž vojáci pokládali za věc cti padnout ve svých nejlepších šatech. Válka byla pro Sparťany slavnostní až náboženskou událostí.
Sparťané přes urputný konzervativismus v oblasti společenského zřízení patřili k inovátorům vojenské strategie i techniky. O organizaci spartského vojska, respektive obecně o starořeckém vojenství, existuje řada nejasností. několik sporných bodů zmíníme v následujícím textu.
– Bojovali Sparťané nazí? Skutečně se dochovala řada uměleckých artefatů, kde jsou řečtí bojovníci ztvárněni podobně jako atleti, tedy bez oděvu. Nicméně častější byl lehký oděv rudé barvy. Barva měla několik důvodů – maskovala zranění, pak zde však byly i důvody symbolické. Rudá barva byla v té době relativně nejdražší, přičemž vojáci pokládali za věc cti padnout ve svých nejlepších šatech. Válka byla pro Sparťany slavnostní až náboženskou událostí.
– Bojovali vojáci bosí? Opět zde existuje spor o to, zda v dochovaných vyobrazeních před sebou máme uměleckou licenci, nebo popis reality. Fakt je, že Řekové boty-sandály při určitých aktivitách rozhodně používali, např. při lovu (kde se lovci pohybovali za prchající zvěří křovinatým terénem). Válečníci se ale vesměs přemisťovali po cestách/silnicích, ostatně měli těžký náklad (včetně stanů, kuchyňského náčiní…). Během výchovy chodili chlapci ve Spartě bosí povinně. Proto se pravdě zdá být nejblíže, že řečtí vojáci se obouvali pouze v zimě nebo při speciálních příležitostech. Absence obuvi ale neznamenala absenci různých ochranných prvků nohou (chrániče na holeních, které podle typu mohly krýt i koleno a kotník; někdy se používaly i speciální chrániče prstů nohou). Spartská pěchota používala masivnější zbroj než většina jiných armád klasického Řecka. I tak ale v 5. století př. n. l. vymizel pancíř a zmenšila se přilba. Vývoj přilby souvisel s tím, že bojová taktika se totiž stávala složitější a bylo třeba přesně následovat povely, tedy dobře vidět i slyšet (například se stávalo, že Sparťané poté, co porazili protivníka na jednom křídle, zahnuli svoji formaci a vrhli se na křídlo, kde bojovali jejich spojenci). V řecko-perských válkách došlo k dalšímu omezeni zbroje – řečtí vojáci se totiž snažili se rychle během přiblížit k nepříteli, aby se vyhnuli ostřelování lučištníky.
– Spartská výzbroj se od ostatních řeckých států v klasické době lišila především mečem. Ten byl krátký, připomínal spíše dýku. Možná bylo cílem, aby se jím ve zmatku a tlačenici po střetnutí falang dalo lépe zacházet, snad roli sehrálo i to, že hlavní zbraní falangy bylo přece jen kopí. Vojáci bez těžkého meče tak mohli běžet rychleji. Ve většině bojů Sparťané obrátili své protivníky na útěk údajně už při střetu sevřených falang, k dalšímu boji muže proti muži mimo formace už vůbec nemuselo dojít.
– To, co se Spartě a jejímu velmocenskému postavení nakonec stalo osudným, byl kritický nedostatek mužů. Sparťané měli dlouho nedůvěru k žoldnéřským armádám, raději do svého vojska zařazovali perioiky nebo dokonce heilóty, který nabídli svobodu. Armáda neměla zřejmě nikdy přes 4 000 mužů (na straně Sparťanů mohli ovšem bojovat i jejich spojenci). Nedostatek mužů se stal zvlášť kritickým po zemětřesení v 464 př. n. l. a poté po drtivé porážce u Leukter r. 371 př. n. l.
Zdroj: Nick Sekunda: Spartské vojsko, Grada, Praha 2008
Foto: Wikipedia, licence obrázku GFDL. Jedná se o sochu sparťsnského hoplita (těžkooděnce) v přilbě z 5. stol. př. n. l. Snad jde o o krále Leonida, který padl u Thermopyl.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.