Student World

Server Ihned, tedy webová podoba Hospodářských novin, přinesl informace o tom, co se v roce 2001 událo nejvýznamnějšího ve vědě. Zdrojem informací je ČTK, jejíž pohled na věc se v několika bodech pokusíme uvést na pravou míru.

Leden:
Hypotéza o australském původu moderního člověka člověka je extrémně pochybná, odporuje prakticky všem známým archeologickým nálezům i genetickým testům.

Zprávy o zastavení světla, eventuálně o překonání rychlosti světla, také vyžadují rozsáhlejší fyzikální výklad. Jen pak je možné posoudit, co se objevem vlastně myslí. Z logiky věci plyne, že světlo díky nulové klidové hmotnosti fotonu zastavit nelze.

Duben:
Městský život na americkém kontinentu, nálezy z Peru z doby kolem roku 2000 př. n. l. Nepříliš zapadá do kontextu vývoje indiánských civilizací. Obecně: téměř vše svědčí pro to, že civilizace mexické (Olmékové apod.) jsou starší než ty peruánské, v Mexiku existují starší doklady o zemědělství než z oblasti And, mexického původu je téměř jistě i kukuřice atd.

Květen
Nejstarší kalendář evropského kontinentu na keramice v Chorvatsku. Není přesně jasné, co se pokládá za kalendář. Je kalendář Stonehenge? Observatoře z českých Makotřas? Kounovské řady na Slánsku?

Srpen
Gen dlouhověkosti. Dlouhověkost má samozřejmě genetický základ, nicméně označovat právě jeden gen za gen dlouhověkosti je značně zjednodušující. Totéž pak platí i pro další informace typu "gen pro řeč" apod. (ale pozor: Noam Chomski skutečně ukazuje, že schopnost mluvit je spíše geneticky podmíněná než sociální – je ovšem pravda, že lidské děti vychovávané např. divokými zvířaty mluvit samy od sebe nezačnou. Lidský jazyk je samozřejmě téma na sáhodlouhé statě.

Jinak si tento nesporně velmi zajímavý přehled vědeckých událostí minulého roku můžete přečíst zde

autor Pavel Houser