Student World

Jak si vede Pentium 4 ve srovnání se svými předchůdci i s konkurencí? Kdy se dočkáme Itania? Jaké faktory umožní další pokles nákladů vynakládaných na výrobu integrovaných obvodů? Co můžeme v blízké budoucnosti čekat od konceptu P2P? To je jen několik ze záplavy otázek, na které bylo možno dostat odpovědi na již 5. ročníku konference Intel Developer Forum, která se konala 27. 2. — 1. 3. v kalifornském San Jose. Následující článek nabízí ohlédnutí za touto významnou akcí.

Začněme u stávajících procesorů. První novinkou je na konferenci ohlášené mobilní nízkonapěťové Pentium III 700 MHz s technologií SpeedStep a průměrným příkonem pod 1 Watt. Produkt je určen pro kategorii mini-notebooků, je vyráběn 0,18mikronovou technologií a jeho běžné napájecí napětí činí 1,35 voltu. V úsporném režimu běží na 500 MHz s napětím 1,1 voltu. Ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku bude na trhu mobilní Pentium taktované na 1 GHz.
Daleko diskutovanější je však patrně mezi laickou i odbornou veřejností stále ještě poměrně horká novinka – Pentium 4 – a její výkonnost. Podle výkonného viceprezidenta Intelu Paula Otelliniho byla architektura NetBurst, na které je nové Pentium 4 založeno, navržena především s ohledem na mediálně bohatý obsah Internetu. Na otázku ohledně výsledků benchmarků nového procesoru, odpověděl následovně: "S těmito otázkami jsme se setkali již před lety při porovnání tehdejších procesorů 286 a 386, kde některé první testy vyznívaly v neprospěch posledně jmenovaných. Je třeba vidět, že architektura Pentia 4 je zcela nová a umožňuje silný výkonnostní růst."
Plány Intelu počítají s razantním nástupem Pentia 4 a to by se tak již těsně za první polovinou roku mělo stát převládající základnou i pro tzv. mainstreamové systémy. V oblasti výkonných systémů by přitom měl svého předchůdce vytlačit zcela již během následujících týdnů. Již letos by se údajně také měla dostat cena nejlevnějších systémů s Pentiem 4 na hranici 1 000 dolarů (tedy cca 40 tisíc Kč).

64 bitů
Dalším významným tématem z oblasti procesorů je Itanium. V současnosti jsou již pro systémy s tímto procesorem dostupné 4 důležité operační systémy (Windows, HP-UX, IBM AIX a Linux) a na 300 aplikací (v seznamu naleznete i hru Operation Flashpoint českého týmu Bohemia Interactive Studio). Procesor umožňuje 4–512cestný multiprocessing, a určený je pro taková nasazení, kde se zpracovávají velké objemy dat. Na trhu by se měl podle posledních zpráv objevit ve 2. čtvrtletí tohoto roku.
Na IDF byly také poprvé veřejně předvedeny systémy s následovníkem Itania, procesorem McKinley. Ten byl vyvíjen ve spolupráci s firmou Hewlett-Packard a na trhu by se měl objevit v příštím roce. Již na tomto IDF však byly v rámci prezentací k vidění první systémy s tímto procesorem. Oproti svému předchůdci nabízí mj. vyšší míru paralelismu a 3x rychlejší sběrnici. Uvedení tohoto procesoru by mělo být podle představitelů Intelu výrazně snadnější, protože základní platforma již bude odladěná. U Itania se podle nich protáhly práce s debugem chipsetů i portovaných operačních systémů.
Intel letos hodlá investovat takřka 12 miliard dolarů do vývoje a výrobních kapacit (přesná čísla činí 4,3:7,5 miliardy dolarů). Výsledkem bude mj. i spuštění výroby procesorů na křemíkových plátech o průměru 300 milimetrů a využití technologie 0,13 mikronu, což společně přinese výrazné zefektivnění výrobního procesu – má jít až o 40% úsporu energie a 50% úsporu na lidské práci. Zavedení obou technologií přinese podle představitelů Intelu možnost čtyřnásobně zvýšit objem výroby (v přepočtu na počet tranzistorů na čipu).
Mimochodem – v roce 2003 by měla být již dostupná 30nanometrová technologie a představitelé Intelu několikrát shodně tvrdili, že zatím nevidí technologické hranice dalšího zmenšování čipů založených na křemíku.

Pohled na sítě
Další významnou novinkou ohlášenou na jarním kalifornském IDF je ohlášení jednočipového řadiče pro Gigabitový Ethernet. Podle představitelů Intelu bude tento produkt znamenat stejný krok kupředu, jako uvedení jednočipového řadiče pro Fast Ethernet před 4 roky – výrazné zlevnění, snížení spotřeby a zjednodušení implementace – a to i díky tomu, že ho lze bez problémů zabudovat přímo do motherboardů. V dodávkách serverů by tak podle něj měla řešení s Gigabitovým Ethernetem převládnout nad svými předchůdci ještě letos, na desktopech během příštího roku a v noteboocích o rok později.
Tím jsme se dostali k tzv. architektuře IXA (Internet Exchange Architecture) Intelu. K dalším praktickým produktům pod ni spadajícím patří např. také skupina 7 nových polovodičových prvků pro optické sítě, mj. s podporou technologie Forward Error Correction, díky níž lze až 4násobně prodloužit úsek optického vlákna bez repeateru.
O komunikaci, ovšem z trochu jiného soudku, je technologie InfiniBand, která má sloužit ke vzájemnému propojení serverů a jejich systémů pro úschovu dat. Na IDF Intel poprvé veřejně demonstroval spojení prostřednictvím InfiniBandu, během pár týdnů začne dodávat vývojové kity a v polovině roku chce otevřít laboratoř pro testování produktů podporujících tuto technologii. Pro široké přijetí InfiniBandu je důležité, že se od roku 1999, kdy byla ohlášen, k InfiniBand Trade Association připojilo více než 220 firem (mezi jejími zakladateli byly mimo Intelu i Compaq, Dell, Hewlett–Packard, IBM, Microsoft a Sun Microsystems).
V době konání konference IDF Intel oznámil také definitivní uzavření smlouvy o koupi firmy VxTel. Vzhledem k tomu, že je VxTel výrobce polovodičů zaměřených na realizaci technologie VoP (Voice over Packet), jde o další kamínek do mozaiky.

P2P a dál
Dalším významným fenoménem, na kterém se v San Jose hodně mluvilo, je P2P — tedy komunikace peer-to-peer. Nejde přitom o pojetí lokálních sítí tak, jak bylo zvykem je vnímat ještě před několika lety, ale o univerzální komunikační schéma. A představitelů Intelu jsou velmi optimističtí — velkého komerčního rozmachu by se podle nich mělo dočkat již během následujících 6 měsíců.
"Teprve Napster ukázal, jak velká síla se ukrývá v milionech výkonných, vzájemně propojených pracovních stanic," uvedl mj. ve své keynote věnované P2P Patrick P. Gelsinger, CTO a viceprezident Intelu. Kromě Napsteru, který má dnes na 62 milionů uživatelů, vyzdvihl jako další výborný příklad P2P instant messaging s více než 200 miliony uživatelů.
Jako příklady nasazení P2P v praxi uvedl Gelsinger distribuovanou simulaci testů nárazů automobilů nebo sdílení dat o pacientech v nemocnicích mezi ošetřujícím personálem. Více se o P2P lze dočíst mj. na adrese www.p2pwg.org.

Itanium a USB 2.0
Na doprovodné výstavě byly k vidění i produkty podporující přicházející standard USB 2.0 (známý též jako Hi-Speed USB), který přináší oproti svému předchůdci až 40násobné zryvhlení přenosu dat (až 480 Mb/s). Mezi vystavovanými produkty byly kromě USB hubů i mechaniky CD/RW, DVD, pevné disky, scannery apod. Všechny výrobky jsou již údajně připraveny pro masovou výrobu a na trhu by se měly objevit ve druhém čtvrtletí tohoto roku.
Výstava rovněž dala příležitost pochlubit se s produkty založenými na Itaniu, resp. v případě softwarových výrobců produkty pro něj určenými. Z první jmenované skupiny zde byly zastoupeny např. společnosti IBM, Compaq, Dell, HP, Hitachi nebo Mitsubishi, ze druhé pak Microsoft, Caldera, Red Hat nebo Bull.
Výstavy jsou doplňkem konferencí — a tomu odpovídá i jejich obsah. Proto se tu návštěvníci mohli zcela logicky setkat také s většinou již výše zmíněných technologií — včetně produktů s podporou technologie InfiniBand, Windows XP nebo třeba LCD s vysokým rozlišením. Mezi vystavovateli nechyběly kromě těch výše zmíněných ani společnosti jako Rambus, Unisys nebo Tektronix.

Závěr
Letošní jarní konference IDF v San Jose se zúčastnilo na 5000 lidí a proběhlo tu přes 250 technických prezentací rozdělených podle technické náročnosti do 3 skupin. Cca 2/3 obsahu přednesli zaměstnanci Intelu, o zbytek se postarali mluvčí z řady dalších významných firem. Pořadatelé si dali tu práci a spočítali, že 42 % přednášek bylo věnováno klientským platformám (desktopy, mobilní klienti, PCA), 37 % serverům a 21 % komunikaci. Je-li vám bližší dělení na hardware a software, pak vězte, že poměr činil 56:44. Intel tato čísla zveřejňuje sice jakoby mimochodem, ale cílem je zjevně upozornit na vyváženost konference a přesvědčit i ty, kdo ho považují za vyhraněně hardwarovou firmu, že tomu tak není.
Konference IDF (domovská stránka http://developer.intel.com/idf) se kromě Spojených států amerických letos konají i v Tokyu, Taipei, Pekingu a v Amsterdamu. Součástí programu IDF patří kromě konferencí např. také vydávání webového měsíčníku Intel Developer Update (více na adrese http://developer.intel.com/update).

autor Petr Mandík