Student World

***oznámení tiskového odboru AV ČR

Fotografická soutěž „Rostlina s příběhem“ již zná své vítěze. Organizátoři z Akademie věd České republiky jim dnes předají ceny na vernisáži výstavy, která představí nejlepší soutěžní příspěvky. Součástí expozice je i „kabinet rostlinných kuriozit“, kde návštěvníci uvidí například největší semeno světa nebo unikátní archeologický nález z Karlova mostu.

Do letošního druhého ročníku soutěže bylo možné zasílat „fotografické minireportáže“ – snímky rostlin doplněné krátkým komentářem o jejich biologických zvláštnostech nebo významu pro člověka. Dorazilo celkem 618 příspěvků od 272 soutěžících. Pořadatele potěšil hlavně velký zájem mladých fotografů do 20 let, kterých se zúčastnilo téměř sedmdesát.

Dnes začala výstava 25 nejlepších snímků, které vybrala odborná porota a také veřejnost v internetovém hlasování. Výstava je součástí Týdne vědy a techniky, pořádaného Akademií věd České republiky (AV ČR). Koná se 2. – 6. 11. 2009 v sídle AV ČR na Národní třídě 3 v Praze. Vernisáž spojená s předáním cen vítězům se uskuteční dnes od 17 hodin. Zahájí ji předseda AV ČR Jiří Drahoš.

Návštěvníci výstavy uvidí kromě fotografií rovněž „kabinet rostlinných kuriozit“ – malou kolekci pozoruhodných objektů z rostlinné říše. Jsou mezi nimi například druhy s největšími semeny či nejdelšími šiškami na světě a také mech ze 14. století, použitý při stavbě Karlova mostu. Exponáty zapůjčila Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a doktor Petr Pokorný z Archeologického ústavu AV ČR.

S rostlinnými fotopříběhy z české a slovenské přírody i z exotických zemí (třeba Grónska či Nového Zélandu) se lze seznámit také na internetu. Všechny snímky z výstavy a přes 50 dalších kvalitních příspěvků je ke zhlédnutí na webu zde.

Hlavním pořadatelem soutěže a výstavy je Ústav experimentální botaniky AV ČR, spolupořadateli jsou Odbor mediální komunikace a marketingu Střediska společných činností AV ČR, Botanický ústav AV ČR a Ústav molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR. Partnery jsou Botanická zahrada hl. m. Prahy a Národní zemědělské muzeum Praha, mediálními partnery časopis GEO, virtuální fotografická galerie WWG.CZ a časopis Živa.

Stručné profily oceněných soutěžících:

Václav Homolka – 1. cena, kategorie Junior
Věk 18 let, žije v Milevsku. Je studentem milevského gymnázia. K fotografování se dostal prostřednictvím akvaristiky. Aktivněji začal fotografovat před třemi roky.

Paulownia tomentosa dostala jméno podle panovnice Anny Pavlovny. Již od malého semenáčku roste velmi rychle, aby si vydobyla své místo mezi ostatními. A za několik let dosáhne úctyhodné výšky – až 25 m. Paulownia také nádherně kvete modrofialovými květy. V Číně, odkud pochází, je velmi váženým stromem – je nazývána strom štěstí neboli 毛泡桐 (mao pao tong).

Antónia Gibalová – 1. cena, kategorie Vědec
Věk 27 let, pochází z Levoče. Studuje v doktorském studiu na Karlově univerzitě v Praze. Zároveň pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kde se zabývá biologií pylu.

Kvety odjakživa priťahovali pozornosť človeka. Do ich mikrosveta možno preniknúť využitím elektrónovej mikroskopie. Snímky zobrazujú samčie reprodukčné orgány kvetu –tyčinky. Sú tvorené z nitky a peľnice (česky prašníku), kde prebieha vznik a vývin peľových zŕn. Na obrázku vľavo je mladá tyčinka, v jej peľnici by sme našli ranné vývinové štádiá peľu. Peľnica postupom času stráca vodu, vysychá a nakoniec praskne, aby sa peľ mohol uvoľniť a plniť tak svoju funkciu (mikrofotografia vpravo).

Martin Kolář – 1. cena, kategorie Veřejnost
Věk 31 let, žije v Praze. Pracuje jako lékař ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Fotografuje od dětství. V posledních letech spojuje tento svůj koníček s cestováním, takže většina jeho snímků vzniká na cestách. Rostliny fotografuje rád, mimo jiné prý proto, že neutíkají ze záběru.

Rostliny rodu Anthurium (toulitka) jsou epifyty z Latinské Ameriky. Hojně se pěstují pro svá dekorativní květenství a listy. Ale opatrně s nimi – všechny části rostliny obsahují jehličkovité krystaly šťavelanu vápenatého, které se díky svému tvaru dobře zapichují do sliznic a po požití způsobují bolestivé otoky úst a krku, puchýře na sliznicích, potíže s dýcháním nebo chrapot. Protože je šťavelan vápenatý nerozpustný, jsou příznaky způsobeny místním podrážděním, a ne systémovou toxicitou (což je poškození orgánů po vniknutí jedu do krevního oběhu).

autor