Student World

Stávající elektronické nosy však v různých podmínkách vlivem teploty, vlhkosti atd. „necítily“ stejně a jejich hodnocení tak mělo neúnosné výkyvy.

K vyřešení těchto výkyvů vyvinuli vědci ze Skupiny zlepšování jakosti potravin na španělské univerzitě Jaume I (UJI) statistickou metodiku, která umožňuje účinné porovnání aromatických vlastností různých vzorků určitého produktu tak, aby bylo možno vybrat položky nejvyšší jakosti.

Dosud byly dva systémy obvykle používané k analýze vzorků :jednak komise ochutnávačů složená z odborníků, kteří poskytují cenné informace, avšak jen omezeně použitelné a velmi drahé, protože za den lze udělat jen malý počet ochutnávek. Druhý systém zahrnuje chemickou analýzu pomocí hmotnostního spektrometru v plynné fázi, který poskytuje informace o všech těkavých sloučeninách v produktu, takže lze porovnávat jednotlivé proměnné. Tyto informace jsou však příliš abstraktní a celkové hodnocení se v nich ztrácí.

Nové zařízení je osazené chemickými čidly a programem rozeznávajícím kombinace chemikálií, který dokáže rozpoznávat a porovnávat jednoduché i složité pachy. Stejně jako v případě lidského čichového ústrojí je jeho účelem vztažení vnímaného pachu k určité reakci, která po uložení do paměťové jednotky může sloužit jako vzor pro následné analýzy.

„V programu šlechtění, když chcete vyšlechtit konkrétní odrůdu, máte někdy stovky tisíc vzorků, protože vybíráte segregační generaci, v níž jsou značně rozdílní jedinci, a vy z nich chcete vybrat ty nejlepší. To naprosto vylučuje použití komise ochutnávačů. Analytický výběr poskytuje více informací, ale ztrácí se celkový dojem,“ vysvětluje výzkumník Jan Roselló. Jako příklad uvádí, že v případě rajčat se na celkovém dojmu podílí více než 40 aromatických látek, ale na jejich počtu nezáleží. Důležité je, aby byly jako celek vnímány jako vhodné.

Jan Roselló poznamenal, je elektronický nos zvláště užitečný pro osivářské firmy, které potřebují vyšlechtit rostlinný materiál a nabídnout diferencovaný produkt, a z tohoto důvodu věnují značné prostředky na výzkum a vývoj. Rovněž může být velmi užitečný ke zlepšení systému kontroly jakosti v potravinářských firmách.

Převzato ze Zpravodaje Česká hlava 1/2010

autor