Studie vědců z University of Pittsburgh zpochybňuje přesvědčení, že v Kartágu se běžně přinášely lidské oběti, především bohyni Tanit.
Zkoumání pohřbených dětských ostatků podle vědců vedlo k závěru, že tyto děti zahynuly mnohdy prenatálně (v pětině případů) nebo krátce po porodu – příliš brzy na to, aby vůbec stačily být obětovány v rámci nějakého organizovaného rituálu.
To, že Féničané/Kanaánci v syrskopalestinské oblasti přinášeli lidské oběti, se píše ve Starém zákoně. O lidských obětech v Kartágu zase přinášejí zprávy někteří antičtí autoři a toto přesvědčení mají potvrzovat i kartáginské nápisy, respektive jejich interpretace. Současný průzkum nálezů z 3. století př. n. l. má ale tento obraz zpochybňovat. Ne snad, že by se tím měla existence lidských obětí zcela popřít, spíše jde o jejich rozšíření. Spálené děti prostě nedokazují lidské oběti, s těly se tak asi zacházelo bez ohledu na způsob úmrtí.
V žádné z celkem 348 zkoumaných uren na obětišti (tofet) nebyly podle vědců nalezeny kompletní spálené pozůstatky většího počtu dětí – takže když už k obětem dětí někdy došlo, nebyly masové. Zkoumání pohlaví ostatků také nijak nepotvrdilo názor, že by Kartáginci ve větší míře obětovali (prvorozené) chlapce.
Zdroj: Eurekalert
Poznámka: Problém je i s definicí, co je to přesně lidská oběť. Co třeba hromadná poprava válečných zajatců namísto jejich prodeje do otroctví?
Na téma problematiky lidských oběti viz také Související články
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.