Student World

Tým převážně českých vědců (Jaroslav Červený, Sabine Begall, Petr Koubek, Petra Nováková a Hynek Burda) nyní v časopisu Biology Letters publikoval článek, z něhož vyplývá, že lišky se při lovu hlodavců pod sněhem či ve vysoké trávě přednostně staví severojižně a skoky provedené tímto směrem mají vyšší pravděpodobnost úspěšného ulovení kořisti. Liška tedy zřejmě nejen vnímá zemské magnetické pole, ale při lovu ho dokáže využít i k vylepšení odhadu vzdálenosti. 

Profesor Hynek Burda je spoluautorem výzkumů/článků, o nichž jsme již na ScienceWorldu referovali. Toho času působí na Univerzitě v Essenu, ale vyučuje také na České zemědělské univerzitě v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

Již v roce 2008 se na základě terénních záběrů zvěře a satelitních snímků Google Earth (doplněných geografickými souřadnicemi a orientací dle světových stran) ukázalo, že pasoucí se nebo odpočívající krávy, ale i srnci a jeleni, nepostávají náhodně. Nejčastěji „míří k pólu“, tj. orientují se v severojižním směru podobně jako střelka kompasu. Již dříve se vědělo, že krávy mají tendenci se nějak „zarovnávat“, ale přičítalo se to spíše reakci na slunce. Analýza dat však ukázala, že příčinou je zemské magnetické pole; magnetické, nikoliv geografický sever (tj. nejde o klimatický efekt jako dejme tomu u lišejníku na stromech) – čím větší je odchylka magnetického a zeměpisného pólu, tím víc se od světových stran odchylují i zvířata. Tato informace přitom „vypadla z dat“, není výsledkem poznání, jak že to ty krávy přesně dělají (tedy nějaké anatomické a fyzikální mechanismy) ani k čemu že jim je to dobré (to by zase spadalo do evoluční biologie).

Satelitní snímky Google Earth odhalily, že krávy hledí k pólu

V roce 2009 pak bylo zjištěno překvapivé potvrzení „magnetické“ hypotézy – snímky Google Earth ukázaly, že pod dráty vysokého napětí je poloha zvířat naopak náhodná, tj. příslušná elektromagnetická pole vedou k dezorientaci a ztrátě schopnosti vnímat zemské magnetické pole. Čím dále od elektrického vedení, tím více opět začala převládat severojižní orientace. Z toho samozřejmě nejde odvodit, že silné elektrické pole (viz obydlí v blízkosti vedení) lidskému organismu škodí, ale faktem je, že jeho vliv na chování savců byl potvrzen ještě před objevem „magnetických lišek“.

Skot a srnci pod dráty vysokého napětí k pólu nekoukají

autor Pavel Houser