Student World

***oznámení České společnosti ornitologické

Kormorán velký je v současné době jedním z nejkontroverznějších ptačích druhů u nás. Kormorán je chráněn vyhláškou 395/1992 Sb. jako ohrožený zvláště chráněný druh. O možnosti jeho plašení, rušení na hnízdišti a odstřelu rozhodují příslušné krajské úřady a správy CHKO a národních parků. Kormorán se u nás dříve vyskytoval jen sporadicky, k většímu nárůstu početnosti došlo až v 80. letech minulého století. V té době počty nehnízdících ptáků u nás rychle narůstaly, především díky přísné ochraně v celé Evropě. Současně se vzestupem stavů se stále intenzivněji začaly ozývat hlasy upozorňující na škodlivost přibývajících kormoránů ve vztahu k chovu ryb a požadující regulaci druhu. ČSO zastává názor, že odstřel kormoránů situaci neřeší, neboť celkový počet ptáků takto snížit nelze a vyplašení ptáci přeletí za potravou jinam.

Požadavky na regulaci kormoránů přicházejí od chovatelů ryb na stojatých vodách, zejména rybnících, tak od sportovních rybářů lovících ryby v rybnících a přehradách. Rybníkáři, kteří přicházejí působením kormorána o část své produkce, mohou uplatnit nárok na náhrady škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů podle zákona 115/2000 Sb. Ten je hojně využíván a ročně jsou propláceny škody v několika desítkách milionů korun. Je ale nanejvýš zarážející, když stát vyplácí náhradu na rybnících, kde povolil ochranu ryb odstřelem kormoránů.

Zcela odlišná je situace na tekoucích vodách, kde obecně platí, že ryby jsou právně věc ničí (res nullius) a majetkem rybáře se stávají až v okamžiku odlovu a nelze tedy vyplácet náhrady, neboť nevzniká hospodářská škoda. Na druhou stranu kormoráni říční toky navštěvují hromadně teprve v okamžiku, kdy jsou zamrzlé stojaté vody, kde je pro ně získávání potravy snadnější. Rybáři obvykle argumentují postupně se snižujícími počty odlovených ryb, které však o skutečném stavu rybí obsádky příliš nevypovídají a skutečně podložená data chybí. Navíc ryby v regulovaných řekách bez možnosti přirozeného úkrytu jsou snadnou kořistí.

„ČSO obecně střílení kormoránů odmítá,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. „V rámci Evropy je opakovaně prokázáno, že ani velice masivní odstřel nevede ke snížení počtu kormoránů. Je-li nažraný kormorán vyplašen, vyvrhne nestrávenou rybu a následně si musí ulovit další. Rybáři tak plašením zvyšují počet ryb ulovených kormorány. Podle zkušeností ze zahraničí je nesmyslný i odstřel na nocovištích, kterým bychom dosáhli jen toho, že kormoráni rovnoměrně rozptýlí nocoviště po krajině.“

Rozhodnutí o vydání či zamítnutí výjimky zůstává na úřednících krajských úřadů a správ CHKO a NP. Zatímco KÚ valnou měrou výjimky povolují, správy CHKO a NP naopak žádostem většinou nevyhoví. Pokud je výjimka udělena, požaduje ČSO jasné vymezení podmínek, za kterých je odstřel povolen. Výjimky nesmí být povolovány v chráněných územích, která mají fungovat jako klidové oblasti. Dále se musí vyhýbat vodním tokům a plochám, které slouží jako významná zimoviště vodních ptáků. Nezbytné je jasné vymezení doby odstřelu v průběhu roku, nesmí zasahovat do období hnízdění ptáků. Nesmí být povoleny odstřely kormoránů na nocovištích. Úřad musí jasně stanovit povolený počet střelených kormoránů za jednotlivá období a způsob kontroly dodržování všech daných podmínek.

Podkladem pro rozhodování o povolení či nepovolení výjimky k plašení nebo odstřelu kormorána velkého slouží především kvalitní data o jeho rozšíření a početnosti. Takovým podkladem s vysokou vypovídací hodnotou je mezinárodní zimní sčítání vodních ptáků, které je u nás organizováno každoročně již od roku 1965 a významně se na něm podílejí členové ČSO. O víkendu zhruba uprostřed ledna se vydávají sčitatelé, většinou z řad dobrovolníků, na břehy rybníků, přehradních nádrží a řek, aby zjistili, jak se trendy v množství zimujících ptáků z roku na rok pohybují.

Kormorán velký na území ČR jednak hnízdí, jednak tudy protahuje a část ptáků využívá naše vody jako zimoviště. Hnízdní stavy nejsou vysoké, od opětovného zahnízdění v 80. letech minulého století dokonce poklesly. V roce 2010 hnízdilo v 6 koloniích celkem 350 hnízdících párů. Ve větší míře využívají naše území migrující a zimující kormoráni, v posledních letech se jejich počty pohybují v rozmezí 8 – 13 tisíc jedinců.

autor