Student World

***oznámení Tiskového odboru AV ČR

Evropská komise schválila dotaci z evropských fondů ve výši 2,3 miliardy korun na výstavbu nového biomedicínského a biotechnologického centra BIOCEV, které do roku 2015 vyroste ve Vestci u Prahy. V Česku vznikne nejen unikátní Centrum fenogenomiky, jehož součástí bude tzv. „myší klinika“, ale také špičkové centrum pro vzdělávání mladých vědců či firemních odborníků.

Podpisem eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna byly završeny čtyři roky práce předních českých vědců a odborníků z řad Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Evropská komise poslala do Česka kladné rozhodnutí pro realizaci projektu vědeckého centra excelence BIOCEV.

„Centrum BIOCEV je v pořadí již pátým schváleným projektem ze šestice elitních tzv. velkých projektů OP VaVpI. Klade si za cíl zaplnit citelnou mezeru nejen ve výzkumu v oblasti věd o živé přírodě, ale především v propojení vědy a výzkumu s podnikovou sférou, v podpoře přenosu dosažených výsledků do praxe. Biotechnologický průmysl samozřejmě nemůže fungovat bez odpovídajícího zázemí – špičkových vědců, technologií nebo souvisejícího vzdělávání a BIOCEV takové zázemí poskytne,“ řekl ministr Dobeš při příležitosti vydaného rozhodnutí.

„Řada komerčních společností do dnešního dne vyjádřila zájem o budoucí spolupráci s centrem BIOCEV,“ potvrzuje manažer projektu Jan Rajnoch. Patří mezi ně například mezinárodní farmaceutická skupina Zentiva, či několik biotechnologických firem se zázemím v bezprostřední blízkosti budoucího centra BIOCEV. Získané výstupy a poznatky ze základního výzkumu realizovaného v BIOCEVu by následně měly být přímo uváděny do praxe, například v podobě nových léčiv „šitých“ na míru. Vědci v BIOCEVu budou pracovat na určení konkrétních funkcí genů zodpovědných za různé nemoci srdce, jater či nedoslýchavost. Aplikační potenciál má výzkum virových infekcí a jejich asociací s nádorovými onemocněními či vývoj nových biomateriálů pro náhrady cév a srdečních chlopní nebo pro skelety pro regeneraci poškozené míchy. Komplexnost výzkumu v BIOCEVu lze ilustrovat i potenciálním využitím jeho výsledků v zelené energetice, např. při zpracování odpadů, ale také vývojem nových léčebných a diagnostických postupů v medicíně, při poruchách reprodukce či u vrozených vad metabolismu.

Nedílnou součástí centra BIOCEV bude i České centrum fenogenomiky (včetně myší kliniky). Celých 99 procent genomu myši se shoduje s genetickou výbavou člověka, a proto je myš stále tím nejvhodnějším modelem pro výzkum genů a geneticky podmíněných nemocí člověka. Myší klinika bude vybavena nejmodernějšími přístroji, ale především v ní budou pracovat talentovaní vědci. Právě to bylo rozhodující pro zapojení centra BIOCEV do evropské sítě Infrafrontier [1 ]. „Účast BIOCEVu v evropských výzkumných programech je předpokladem a zároveň zárukou pro opravdu špičkový výzkum. Dalšími předpoklady jsou i talentovaní vědci, kteří budou v centru BIOCEV pracovat. Vědecké osobnosti BIOCEVu představují jednu z nejsilnějších stránek celého projektu,“ říká dnes vědecký koordinátor projektu a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes.

Více o projektu BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie Věd a Univerzity Karlovy ve Vestci):

Žadatelem o podporu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. Centrum BIOCEV soustředí týmy renomovaných odborníků Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Vědecký program centra bude zaměřen na funkční genomiku, buněčnou biologii a virologii, strukturální biologii a proteinové inženýrství, biomateriály a tkáňové inženýrství a na vývoj léčebných a diagnostických postupů. Centrum bude v plném provozu zaměstnávat až 600 osob. Uplatnění zde najde i více než 200 postgraduálních a magisterských studentů. BIOCEV je společným projektem Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Mimo Infrafrontier je BIOCEV již nyní zapojen i do evropských sítí EuroBioImaging a INSTRUCT. 

Poznámky:

[1] Infrafrontier je panevropské konsorcium pro fenotypizaci a archivaci myších modelů. Jeho cílem je popsat funkci všech myších genů a tím modelovat i funkci genů člověka. Infrafrontier sdružuje 12 výzkumných partnerů ze států EU 27 a Kanadu.  

autor