K dalším možnostem v boji s alergiemi a jinými nebezpečnými zánětlivými stavy přispěl výzkum badatelů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jenž ukazuje na nové zásahové místo pro léčbu těchto onemocnění.
oznámení Tiskového odboru AV ČR
Vědcům se podařilo prokázat, že aktivace tzv. žírných buněk vede k tvorbě doposud nepopsaných mikrotubulárních výběžků, a na molekulární úrovni objasnit, jak vznikají. Klíčovou roli mají výrazné změny ve vnitrobuněčné koncentraci vápenatých iontů.
Žírné buňky (mastocyty) jsou důležitou součástí imunitního systému, zodpovídají však také za škodlivé zánětlivé a alergické reakce a astma. Významnou roli hrají též při vzniku autoimunitních chorob, například revmatické artritidy nebo roztroušené sklerózy. Při alergických reakcí jsou žírné buňky aktivovány látkami z vnějšího prostředí (alergeny), které uvolňují řadu zánětlivých látek do okolí buňky. Důležitou roli v těchto dějích zastávají tzv. mikrotubuly, miniaturní dynamické trubičky, jež v buňkách vytvářejí část „cytoskeletu“ (jakési buněčné výztuhy). Molekulární mechanismy kontrolující změny v organizaci mikrotubulů během aktivačních dějů byly až doposud neznámé.
Více informací v publikaci:
Hájková Z., Bugajev V., Dráberová E., Vinopal S., Dráberová L., Janáček J., Dráber Pe., Dráber P.: STIM1-directed reorganization of microtubules in activated mast cells. J. Immunol. 186: 913–9 23, 2011
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.