Student World

Mravenci jsou společenský hmyz, který se v rámci nadčeledi vos vyvinul v polovině období křídy, zhruba před 150 miliony let. Po nástupu kvetoucích rostlin v době před asi 100 miliony lety se mravenci rozvětvili do početné řady druhů.

Saharský pouštní mravenec Cataglyphis fortis cestuje při hledání potravy písčitým terénem, který často postrádá jakákoli orientační vodítka, na relativně dlouhé vzdálenosti. Tito tvoři jsou schopni vrátit se do hnízda přímým směrem, aniž musí při zpáteční cestě sledovat vlastní stopu. Nejenže umí určit směr za pomoci slunečního světla, ale podle všeho mají v sobě zabudovaný i jakýsi „počítač“. Ten funguje jako krokoměr, který počítá kroky a umožňuje tím přesně měřit ušlou vzdálenost. Mravenec může jít za mrtvým hmyzím tělem až 50 metrů, tam kus těla utrhne a donese zpět do hnízda přístupného otvorem o průměru často menším než milimetr.

Výzkumný tým německých a švýcarských vědců manipuloval s nohama mravenců tak, aby jednou chodily delšími a jednou kratšími kroky, a zjistil, že mravenci skutečně odhadují vzdálenosti „počítaním“ kroků. Když například mravenci dosáhli cíle, odkud se měli vrátit, výzkumníci jim prodloužili nohy přidáním „chůdů“, anebo jim je amputací zkrátili. Pak mravence vrátili na místo, aby se mohli vydat zpět do hnízda. Mravenci s delšími končetinami chodili příliš daleko a vstup do hnízda minuli, zatímco jedinci s kratšíma nohama do hnízda nedošli. Když ale mravenci začali výpravu z hnízda už se změněnýma nohama, dokázali vypočítat správné vzdálenosti. Svědčí to o tom, že klíčovým faktorem je pro ně délka kroku. Vysoce vyvinutý počítač v mravenčím mozku živočichovi navíc dovoluje počítat ve vztahu k horizontálnímu průmětu své trasy, takže se neztratí, ani když se během jeho cesty v písečné krajině objeví nové kopečky a prohlubeniny.

Tento text je úryvkem z knihy:

Clifford A. Pickover: Matematická kniha – Od Pythagora po 57. dimenzi: 250 milníků v dějinách matematiky

Argo a Dokořán 2012

O knize na stránkách vydavatele

autor