Student World

Slovem kari se dnes označuje někdy směs koření, jehož základem je kurkuma, jindy omáčky všeho druhu. Přidržme se prvního významu. Kde se tato směs vzala? Samozřejmě, že existuje v různých verzích a různé ingredience pocházejí z různých částí světa, pepř z Dálného východu, chilli z Ameriky. Vše se smíchalo až díky obchodním cestám Arabů, Portugalců (vindaloo je kupodivu z portugalštiny, názvy pro víno a česnek) a dalších.
Samotné slovo kari pochází z jihoindické tamilštiny, přičemž Tamilové mohou být etnicky podobní budovatelům Harappy a Mohendžodara. Arunima Kashyap a Steve Weber z University of Washington ve Vancouveru se nyní podívali na zoubek (i doslova, viz dále) památkám z Farmany, jiného města této kultury, které kvetlo koncem 3. tisíciletí př. n. l. Farmana se zkoumala už od 60. let minulého století. Byly zde objeveny pozůstatky kuchyně včetně zbytků nádobí, ze kterých se daly stanovit hlavní používané suroviny (pěstované plodiny). Tehdejší tzv. floatační metoda byla ale příliš hrubá, aby se dalo zachytit i koření.
Vědci proto nyní nádobí i lidské zuby z Farmany podrobili přesnějším analýzám. Nalezli stopy 3 důležitých složek kari – zázvoru, kurkumy a česneku, vše datováno mezi léta 2500–2200 př. n. l. Zázvor a kurkumu se podařilo objevit dokonce i na zbytcích zubů skotu z Harappy. Ne že by si někdo kořenil celou kraví hlavu, spíše kravky jedly lidské jídlo. To působí divně, ale Indové prý dodnes nechávají zbytky svých pokrmů volně se potulujícím kravám. A množství znázornění krav na harappské keramice prý vede k domněnce, že krávy byly posvátné už tehdy…
Skot ale pomiňme. Harappané každopádně chovali i kuřata, takže si na kari mohli připravovat právě je. A podobně jako my je mohli jíst i s rýží. Dříve se předpokládalo, že protoindická civilizace stála na pšenici a ječmeni a rýže se v Indii začala pěstovat až na konci tohoto období nebo ještě později, ale prý to tak není. Známo bylo i proso nebo čočka, v některých oblastech byla rýže a proso už tehdy důležitější než pšenice a ječmen.
Takže když si dáme kuře na kari a rýží, můžeme si myslet, že jde o nejstarší recept, jídlo, které se v celkem nezměněné podobě konzumuje už 4 500 let. (Poznámka: míněno složitější jídlo, placky z mouky nebo maso pečené na ohni za „recept“ nebereme.) Vzhledem k fragmentárnosti protoindického písma přirozeně nemůžeme čekat, že by nám to potvrdily i přímo tehdejší písemné památky.

Zdroj: Slate

autor Pavel Houser