Student World

tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně

12. 10. 2014 v 7.30 hodin středoevropského letního času byla vypuštěna z letiště ze Spišské Nové Vsi stratosférická sonda, která měla za cíl otestovat účinnost unikátních biosenzorů vyvinutými vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Téměř 40 km nad zemí, v podmínkách blízkých kosmu, biosenzory v osmi minutových intervalech snímaly vliv kosmického záření na DNA.

Sonda vyvinutá vědci z brněnské univerzity nesla na svém obalu do stratosféry také kyvety obsahující živé kultury bakterií. „Bakterie jsou schopny přežít i ve velmi extrémních podmínkách. Do experimentu jsme vybrali kolonie bakterií, které se vyskytují na lidském těle nebo se kterými se běžně setkáváme. Při dnešním letu do stratosféry dosahovala teplota mínus 63 stupňů Celsia a tlaku 14 hPa blížícímu se vakuu. V příštích týdnech budeme zkoumat, do jaké míry přežily nebo jak byly poškozeny,“ říká profesor René Kizek, vedoucí vědeckého týmu z Mendelovy univerzity v Brně, který experiment realizoval.

Při dnešním letu byly také prvně přenášeny výsledky experimentů ze stratosférické sondy on-line. Vědci tak v technologickém zázemí, které si do hangáru letiště Spišské Nové Vsi přenesli z brněnské laboratoře, sledovali přesnou trajektorii letu, aktuální nadmořskou výšku i první výsledky stratosférických testů. Podle Kizeka let splnil očekávání: vyvinuté biosenzory jsou schopné provádět měření i v tak extrémním prostředí, jako je vesmír.

Příprava projektu, testování použitelných materiálů i technologií vědcům z Laboratoře Metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně zabrala přes devět měsíců. „Biosenzory chceme dále testovat v dalších letech. Pokud testy potvrdí dnešní výsledky, chceme tuto technologii nabídnout k dalšímu využití nejenom při výzkumu vesmíru, ale i na Zemi. Biosenzory by mohly mít značný přínos například při zjišťování dopadu záření v kosmickém výzkumu na posádky letadel, v radiologických odděleních, v atomových elektrárnách a jinde,“ říká René Kizek.

Let stratosférické sonda vážící 4,2 kilogramy trval 2:50 hodin. Sonda dosáhla výšky téměř 35 km a dopadla u obce Giraltovce vzdušnou čarou od místa startu 100 km. Sondu vynesl do stratosféry balón vyrobený ze speciálního latexu. „Ten musí vydržet náročné podmínky stratosféry. Při startu má průměr dva metry, ve stratosféře se však jeho průměr zvětší až na dvanáct metrů,“ říká Libor Lenža, ředitel Hvězdárny Valašské Meziříčí, který se na projektu podílel.

Technickou část letu zajišťovala SOSA – Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity, která v rámci stratosférických letů testuje unikátní technologii Julo-X, kterou chce použít při prvním letu slovenské družice do vesmíru plánovanou v roce 2016. Vývoj tohoto zařízení trval dva a půl roku. Při stratosférických letech Julo-X zajišťuje kompletní řízení a komunikaci sondy s řídicím střediskem. Pro SOSA šlo o čtrnáctý let, z toho šestý v rámci projektu česko-slovenské přeshraniční spolupráce „Společně do stratosféry“. Mendelova univerzita v Brně, Hvězdárna Valašské Meziříčí i SOSA už pracují na dalších projektech.

Projekt Společně do stratosféry“ byl spolufinancovaný z OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, Fondu mikroprojektů a umožnil přípravu a realizaci prvního letu pro testování biosenzoru ve stratosférických podmínkách. Projekt Laboratoře metalomiky a nanotechnologií byl vybrán v rámci studentské soutěže jako mimořádně zdařilý a proto také realizovaný k zcela samostatnému mimořádnému letu.

autor