Biologie |
Některé houby jsou schopné snášet i vysoké dávky radioaktivity. Mohly by dobře posloužit jako základ pro stravování kosmonautů. Ještě zajímavější až senzační ale je, že s radioaktivním zářením možná provádějí cosi na způsob fotosyntézy.
Některé houby jsou schopné snášet i vysoké dávky radioaktivity. Mohly by dobře posloužit jako základ pro stravování kosmonautů. Ještě zajímavější až senzační ale je, že s radioaktivním zářením možná provádějí cosi na způsob fotosyntézy.
Houby, s nimiž byly prováděny pokusy, dokáží podle vědců opravdu využívat energii ionizujícího záření podobně, jako rostliny přeměňují viditelnou část spektra. Roli odpovídající chlorofylu hraje v případě hub melanin, mj. tmavý pigment lidské pokožky.
Popsaný výzkum vedla Ekaterina Dadachova z Albert Einstein College of Medicine v New Yorku a jeho výsledky byly publikovány v časopisu PLOS. Na počátku výzkumu byli vědci údajně zaujati černými houbami rostoucími v Černobylu po katastrofě v roce 1986. V následujících experimentech se ukázalo, že schopnost hub prosperovat i v prostředí s vyšší dávkou gama záření závisí právě na přítomnosti melaninu. Může jít jak o houby obsahující tento piment již v přírodě, tak o takové, který byl dodán uměle.
Jedlé houby rostoucí z radioaktivity by se daly nejspíš pěstovat mimo chráněné prostředí kosmických lodí. Jednalo by se o prakticky nevyčerpatelný zdroj potravy. Schopnost růst z gama záření údajně zatím předvedly dva druhy, Crytococcus neoformans a Wangiella dermatitidis.
Zdroj:
New Scientist
ScienceDaily
Poznámka: Celé to po pravdě řečeno působí trochu neuvěřitelně, houby jsou přece podle všech učebnic heterotrofní organismy. Jedna věc je fakt, že za radioaktivity mohou růst rychleji, druhá věc je, že by přímo prováděly syntézu organické hmoty pomocí této energie, jak by o tom svědčila paralela mezi chlorofylem a melatoninem použitá v původních článcích. Nicméně původní zdroje tvrdí skutečně právě tohle. Odvolávají se na to, že hub existuje více druhů než živočichů a všechny jejich kousky prostě dosud neznáme.
Popsaný jev by samozřejmě změnil naše chápání energetické bilance Země, to, jaké energetické zdroje má k dispozici biosféra.
Velmi futuristicky pak působí idea popsaná s trochou nadsázky na ScienceDaily. Melanin hub není příliš odlišný od pigmentu lidské pokožky. Nemohli bychom tedy tímto způsobem jednou získávat energii i my?
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.