Student World

Centriola, respektive centrozom, se uplatňuje při dělení eukaryotických buněk (mitóze): vytváří přepážku, která buňku rozdělí na dva dceřiné útvary. Centrioly mají všechny eukaryotické buňky.

Základem organely jsou proteiny, jejich defekty (mutace) bývají odpovědné i za řadu chorob, především vývojové vady; odtud také vycházela motivace k celé studii. Zajímavé u centriol je, že při pohlavním rozmnožování jsou při splynutí vajíčka a spermie použity pouze centrioly spermie, příspěvkem otce tedy není pouze DNA.

Vadná centriola může způsobit leccos, jenže neobsahuje žádnou vlastní DNA ani RNA (nepředpokládá se ani, že by původ této organely byl endosymbiotický, nejde o původně volně žijící organismus). Proteiny se tedy v dalších generacích vyředí a buňky budou mít centrioly zcela nové. Závěr provedeného výzkumu však praví, že centrioly ze spermie, respektive jejich proteiny, přetrvávají až desítky generací; tak o tom svědčí alespoň pokusy s geneticky modifikovaným háďátkem Caenorhabditis elegans (jeden z modelových organismů). Do proteinů centrioly spermie byly vloženy proteiny označené fluorescenčním signálem, které pak šlo snadno sledovat v dalších generacích buněk. Samičí geny/proteiny naproti tomu nijak pozměněny nebyly.

Článek vědců ze švýcarské EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) byl publikován Nature Cell Research. Samozřejmě se začne zkoumat, zda centrioly u savců/člověka vykazují totéž chování jako u háďátek.

Zdroj: ScienceDaily.com

Poznámka: Poněkud těžko se v tom bohužel vyznat. Byla-li změněna DNA spermie, pak se prostě příslušné geny mohly exprimovat a proteiny se vytvářely znovu. Je na tom něco divného? Naopak pokud se GM proteiny vytvořily jinde a byly jen v centriole, ne genomu spermie, pak se prostě s dělením buněk musely ředit a nikdo to nemohl změnit, podle proteinu se protein nesestaví…? (Snad pointa, že tyto proteiny se sice ředily, ale neodbourávaly/nerecyklovaly, nebo recyklovaly výrazně méně než jiné, takže přetrvávaly překvapivě dlouho?)

autor Pavel Houser