Student World

Na rozdíl od plastu kovy vesměs tají až při vyšších teplotách. U kovů je navíc obtížnější postupovat metodou prášku a kapalného pojidla. To neznamená, že by dnes 3D tisk kovu nebyl možný, stačí si zadat heslo do Googlu a podívat se, kdo všechno tyto techniky používá a nabízí. Nicméně stále jde poměrně o high-tech.

Jak zařídit, aby se z kovu dalo tisknout doma stejně snadno jako z plastu? Sloučenina galia a india prý při pokojové teplotě v přítomnosti kyslíku vytváří jakousi polotekutou strukturu – jde o kapičky, které ale po propojení současně dokáží udržet tvar. Podrobnosti oznámeny nebyly, ale za udržení tvaru může zoxidovaná vrstva, jakýsi „obal“, který se vytváří na povrchu kapiček. Kov je přitom oxidem pasivován, takže oxidace dále nepostupuje do nitra kapky.
Techniky práce s těmito kapičkami (velikost v řádu setin a desetin milimetru) jsou různé. Docela jednoduché má být vytvářet 2D struktury. U 3D struktur je třeba zařídit, aby se kapičky spojily, ale současně neslily. Při tom vědci experimentují se současným 3D tiskem, ale i jinými technikami. Jednou z možností je např. připravit negativ v podobě struktury z plastu. Do šablony se pak vnáší tekutý kov a plast se posléze rozpustí.
Stabilita polotekutých kapiček je prý dostatečná např. k tomu, aby se takto dal vytvořit tenký drát, který vydrží stát kolmo na podklad a nesesype se.
S technikou přišli Michael Dickey a Collin Ladd z North Carolina State University a příslušný článek byl publikován v časopisu Advanced Materials.
Postup ukazuje video z YouTube, kde je i výčet elektronických součástek, jejichž prototypy výzkumníci takto dokázali vytvořit.

Zdroj: Phys.org

autor Pavel Houser