Student World

tisková zpráva Západočeské univerzity v Plzni

Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni provedla v červnu a červenci letošního roku ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a sdružením Hrady na Malši další etapu archeologického výzkumu na hradě Pořešín poblíž Českého Krumlova. Tým studentů a odborníků zde mimo jiné odkryl prostor tzv. hradní kuchyně.

„Při odkryvech v prostoru hradního jádra a druhého předhradí jsme získali nejen cennou kolekci archeologického materiálu, která ilustruje hmotnou kulturu významného šlechtického hradu z přelomu 14. a 15. století, ale také důležité informace měnící dosavadní pohled na jeho stavebně historický vývoj,“ říká vedoucí výzkumného týmu Josef Hložek. Výzkum představoval jednu z letních terénních praxí studentů archeologie. Ti si zde ověřili své teoretické znalosti při poměrně složitých a zcela jedinečných archeologických situacích a získali tak řadu dovedností, které později uplatní ve svém profesním životě.

V prostoru hradního jádra došlo k odkryvu severního líce okrouhlé útočištné věže – tzv. bergfritu, který oproti původnímu předpokladu netvořil součást hradního jádra od doby založení hradu pány ze Strakonic. „Na základě výsledků archeologického odkryvu jsme mohli konstatovat, že k výstavbě této dominanty hradního jádra došlo až na konci dvacátých či v průběhu třicátých let 14. století, kdy se hrad nacházel v majetku pánů z Vitějovic,“ uvádí Hložek. Společně s výstavbou velké věže došlo k posunutí čelní hradby jádra hradu o více než dva metry směrem do prostoru původního druhého příkopu.

Dalším místem odkryvu byl prostor tzv. hradní kuchyně. Úroveň terénu v interiéru stavby byla ze statických důvodů snížena o 1,5 – 2,5 m. „Ve vrstvách sutě propálené katastrofálním požárem jsme našli několik fragmentů gotických okenních ostění, tvarovek a keramických dlaždic. Ty původně tvořily podlahy svrchních pater věže, která se později do těchto prostor zřítila,“ konstatuje Hložek. V prostoru druhého předhradí pak výzkumníci ověřili rozdílný charakter zástavby přiložené k obvodovému opevnění. Zatímco podél vnitřního líce jihovýchodního úseku obvodové hradby vznikla lehčí dřevohlinitá stavba s hliněnou podlahou, sloužící patrně jako stáj, zástavbu čela předhradí tvořila rozměrná kamenná stavba dochovaná pod vrstvami suti až do úrovně prvního patra. Síla obvodového zdiva tohoto objektu dosahuje v úrovni současného povrchu terénu dvou metrů.

V příštích letech bude archeologický výzkum hradního areálu za účasti studentů katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU pokračovat.

autor