Archeologové zkoumají most přes Labe ve Staré Boleslavi
Probíhající rekonstrukce mostů přes Labe mezi Starou Boleslaví a Brandýsem nad Labem, v trase jedné z nejvýznamnějších tradičních historických cest směřujících z metropole českého státu přes někdejší přemyslovský hrad ve Staré Boleslavi dále k severovýchodu, působí starosti nejen místním obyvatelům.
Sdílet
***Tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR
Souběžný archeologický výzkum prováděný společností ARCHEOCENTRUM Institut pro archeologii památkovou péči středních Čech o.p.s. potvrdil, že archeologické bohatství, kterým disponuje tato významná lokalita, přesahuje dnešní hranice osídlené plochy. Na výzkumu přírodního prostředí polohy, osídlené od 10. stol. se podílí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. Nejvýznamnější dosud zjištěnou archeologickou památkou jsou pozůstatky renesančního inundačního mostu. Investorem stavební akce je Středočeský kraj.
Most, který je dílem stavitele Mattea Borgorelliho asi z let 1568-72, dochovaný v podobě torza několika oblouků, vyklenutých z kvádrového pískovcového zdiva ve své době patřil k největším mostním dílům v Čechách a v dnešní době se řadí k nejstarším silničním mostním stavbám u nás. Objekt bude navržen NPÚ ú.o.p. středních Čech na prohlášení kulturní památkou. Společnost ARCHEOCENTRUM Institut pro archeologii a památkovou péči středních Čech o.p.s, provádějící záchranný výzkum v ploše dotčené stavbou nového mostu, rovněž ověřila existenci raně středověkého osídlení v bezprostřední blízkosti přemyslovského sídla. V místě nově plánovaného středního pilíře v přímo v prostoru pozůstatků jednoho z labských meandrů – tzv. Tůní je možné očekávat další relikty starších mostních konstrukcí. Kromě dokumentace pozůstatků mostních konstrukcí se archeologové budou věnovat komplexnímu výzkumu přírodního prostředí v místech dnes často zaplavovaných, ale osídlených již před tisíciletím. Pokud jde o archeologické nálezy, nelze vyloučit i další možná překvapení – v poloze Hluchov, v níž současná stavba probíhá, byl počátkem 20. století objeven jeden z největších pokladů mincí – v tomto případě stříbrných denárů z 10. stol. Lze jen litovat, že investor v době přípravy projektu podcenil archeologický potenciál lokality. Archeologové tak nyní musí úkoly, které na ně záchranný výzkum historicky významného místa při přechodu Labe klade, řešit tak říkajíc „za pochodu“.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.