Student World

***oznámení Tiskového odboru AV ČR 

Cesta k lepším, tedy odolnějším a výnosnějším odrůdám obilnin je hlavní téma výročního zasedání mezinárodního projektu TriticeaeGenome, které proběhlo v dubnu v Praze. Vědci z Akademie věd České republiky a z institucí dalších osmi zemí analyzují v projektu, financovaném Evropskou unií, genetickou informaci pšenice a ječmene, což právě vede k vytčenému cíli. Podle účastníků zasedání je to nejlepší způsob jak zajistit v budoucnosti dostatek cenově dostupných potravin.

 Světová populace stále roste. To vyvolává vyšší nároky na výrobu potravin, hlavně pšenice a dalších obilnin. Studie FAO (Organizace OSN pro potraviny a zemědělství) z roku 2009 odhaduje, že v roce 2050 bude žít na Zemi 9,1 miliard lidí a produkce obilnin se bude muset zvýšit o 43 %.

 Úroda je navíc každoročně ohrožována extrémním počasím (horkem, suchem, mrazem), škůdci či chorobami. Tyto vlivy mohou výrazně snížit sklizeň a způsobit zdražení potravin. Proto je nezbytné vytvářet nové odrůdy – odolnější a s vyššími výnosy.

Projekt TriticeaeGenome má několik cílů. Prvním je podrobné zmapování genetické informace vybraných chromozomů pšenice a ječmene. To připraví cestu k pozdějšímu kompletnímu „přečtení“ DNA těchto plodin. Dalším úkolem je identifikovat několik důležitých genů, které jsou u pšenice a ječmene zodpovědné za odolnost k chorobám, výnos a kvalitu zrna. V obou směrech výzkumu už vědci značně pokročili. Třetím úkolem je přenést poznatky do praxe, aby je mohli šlechtitelé využít přímo při vývoji nových odrůd.

Na projektu TriticeaeGenome se výrazně podílejí čeští vědci, konkrétně laboratoř docenta Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Laboratoř je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (centrum sdružuje ÚEB, VÚRV a Univerzitu Palackého a je financované z fondů EU) Docent Doležel se svým týmem vyvinul unikátní technologii, díky níž bylo možné začít s „luštěním“ genetické informace (genomu) pšenice.

Genom pšenice je obrovský – pětkrát větší než genom člověka. Navíc je složitě uspořádaný. Bylo by proto extrémně náročné ho studovat běžnými metodami. Technologie českých badatelů dokáže genom pšenice rozdělit na jednotlivé chromozomy nebo jejich části (ramena). Tyto menší „porce“ DNA už lze zkoumat podstatně snadněji. Stejný postup urychluje také analýzu genetické informace ječmene, která je o polovinu větší než lidská.

autor