Bludné planety jsou tak trochu bulvárním kořením současného astronomického výzkumu. Kdybychom si o nich vytáhli veškeré studie za jeden, dva roky zpětně, bude většina z nich velmi kontroverzních (viz seznam článků na konci). Jedno je téměř jisté, bludné planety skutečně existují, byly vyhozeny z rodících se planetárních systémů při gravitačních hrátkách se svými sestrami a nyní se potulují vesmírem.
Nová studie popisuje to, o čem už se také dlouho hovoří. Proces může fungovat také opačně. Hvězda může zachytit potulnou planetu, která se tak stane řádnou planetou a bude obíhat okolo hvězdy, ačkoliv její původ je v jiném planetárním systému.
Pokud bychom připustili, že tento mechanismus existuje a je relativně běžný, mohlo by to vysvětlit existenci některých systémů, u kterých obíhají planety velmi daleko od svých (nemateřských?) hvězd pod značným sklonem a často retrográdně.
Autoři studie si jako model vzali situaci, kdy je počet bludných planet v Galaxii shodný s počtem hvězd. V takovém případě by v průběhu času 3 až 6 % hvězd zachytilo nějakou bludnou planetu. Obecně platí, že čím je hvězda hmotnější, tím je větší pravděpodobnost, že bludnou planetu zachytí.
Studie by také mohla vysvětlit existenci velmi zajímavého páru. V roce 2006 objevili na Evropské jižní observatoři objekt Oph 1622, který je se svou hmotnosti 14 Jupiterů na pomezí planety a hnědého trpaslíka. Okolo tohoto objektu obíhá těleso o hmotnosti 7 Jupiterů – nebo přesněji řečeno, oba objekty obíhají okolo společného těžiště. Říci, že se jedná o dvě planety, je nejkontroverznější varianta ze všech možných. Patrně se jedná spíše o dva hnědé trpaslíky. Nic to ale nemění na možnosti, že tyto objekty vznikly samostatně a při toulkách vesmírem se společně gravitačně „svázaly“. Dle odhadů jsou oba objekty vzdáleny 240 AU od sebe, takže vzájemné gravitační pouto nebude nikterak silné.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
