Student World

***oznámení společnosti Česká hlava

Genetik prof. Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se stal letošním laureátem Národní ceny vlády Česká hlava pro rok 2010. Rozhodla o tom vláda na středečním zasedání.

Profesor Svoboda u nás mj. zavedl metody molekulární biologie včetně klonování prvního unikátního genu v tehdejším Československu.Jeho práce o retrovirech představují ve světě citační klasiku a ani nositelé Nobelovy ceny nemohli nezmínit Svobodův přínos k této problematice.

Profesor Jan Svoboda je jedním z celosvětově uznávaných klasiků v oboru retrovirologie ( retrovir je obalený živočišný vir vyvolávající nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukémii i AIDS). Již z počátku 60. let pocházejí jeho rané práce o biologii viru Rousova sarkomu (přímo přenosný zhoubný nádor drůbeže, vyvolaný specifickým rakovinovým retrovirem), který je v pravém slova smyslu pilířem našich znalostí o retrovirech. Tyto práce představují skutečnou citační klasiku (i podle měřítek Institute of Scientific Information) a ani H. Varmus a M. J. Bishop, nositelé Nobelovy ceny za objev a definici onkogenů, nemohli nezmínit Svobodův přínos této problematice.

Je zásluhou Jana Svobody, že zdůraznil některé unikátní vlastnosti Rousova sarkomu, které umožnily přechod od klasické virologie k práci s definovanými kmeny retrovirů a později k molekulárním přístupům. Jan Svoboda se specializuje na obor Obecná a molekulární biologie a genetika, retroviry a onkogeny. Za svou práci dostal řadu ocenění doma i v zahraničí, mj. cenu Prix Lacassagne – Paříž 1981, American Cancer Society International Cancer Research Fellowship – 1991. V průběhu své vědecké kariéry pracoval a přednášel v řadě zemí světa: působil například v Imperial Cancer Research Fund Laboratories v Londýně, v Pasteurově institutu v Paříži či na University of Missouri-Columbia a na UCLA v Los Angeles v USA. Stal se i zakládajícím členem European Tumour Virus Group (Londýn 1962) a s výjimkou nedobrovolné pauzy v 70-tých letech, kdy se stal terčem politické perzekuce a byl zbaven i místa vedoucího oddělení, se zúčastnil přednáškami téměř všech 16-ti zasedání této společnosti.

Prof. Svoboda se narodil 14. srpna 1934 v Praze. V roce 1957 absolvoval Fakultu biologickou Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1960 do nynějška pracuje jako vědecký pracovník Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR ( do r. 1976 nesl tento ústav název Ústav experimentální biologie a genetiky) , přičemž v letech 1991 – 1999 byl jeho ředitelem.

Nelze nezmínit Svobodovu činnost pedagogickou, školení doktorandů, popularizaci virologie a genetiky. Výčet jeho členství ve vědeckých společnostech a redakčních radách časopisů a zejména dlouhý seznam aktivních odchovanců jeho retrovirologické školy je úctyhodný.

Publikoval přes 200 vědeckých prací, z nichž 2 byly vybrány jako tzv. citační klasika. Zavedl u nás a využil postupy buněčné genetiky (jako je např. buněčná hybridizace) a později i metody molekulární biologie, včetně klonování prvního unikátního genu v tehdejším Československu.

autor