Student World

tisková zpráva projektu Česká hlava

Z několika desítek nominací vybrala odborná porota složená ze zástupců akademie věd a vysokých škol čtyři laureáty a svého laureáta určila i vláda. Titul Česká hlava je spojen s finanční odměnou. Za 14 let udělování této ceny bylo laureátům vyplaceno přes 20 miliónů korun.

Národní cenu vlády Česká hlava získal Prof. PhDr. Martin Hilský, CSc., dr. h. c., MBE z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity za celoživotní přínos v oblasti anglistiky.

Prof. Hilský je světově uznávaný odborník na dílo anglického dramatika Williama Shakespeara. Do českého jazyka přeložil celé jeho dílo. V roce 2001 byl za zásluhy o šíření anglické literatury v Česku jmenován Alžbětou II. čestným členem Řádu britského impéria. V roce 2011 obdržel medaili Za zásluhy.

Svou první hru W. Shakespeara – Sen noci svatojánské – přeložil v roce 1983, od té doby přeložil do češtiny celé Shakespearovo dílo (vyšlo souborně v roce 2011), o němž napsal knihu Shakespeare a jeviště svět (2010). Své eseje o anglické a americké literatuře shrnul do souboru Rozbité zrcadlo (2009). Je také editorem dvoujazyčného kritického vydání Shakespearových her a sonetů.

V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK. Od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tam vede semináře k anglické literatuře a každý týden přednáší na shakespearovská témata. Každé dva roky je zván na konferenci do Stratfordu nad Avonou, kde se setkávají významní vědci z celého světa zabývající se dílem Shakespeara.

Cena společnosti Kapsch za významný objev, patent či jiný vědecký počin získal Ing. Jan Mašát, CSc. za nalezení nové, bezodpadové metody výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá pro výrobu pesticidů. Inspirován slovy Wichterleho: „Úspěch chemika je dán tím, dokáže-li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák,“ orientoval své vynálezy cílevědomě tak, aby jeho řešení byla technicky schůdná a v praxi přinesla co největší užitek.

Jako kandidát věd nastoupil do podnikového výzkumu Spolany Neratovice, kde se zaměřoval na výzkum a vývoj pesticidů, konkrétně na výrobu bezrtuťnatého mořidla osiva – bis-trichlormetyltrisulfidu. Protože pro výrobu tohoto mořidla ale byl základní surovinou trichlormetylsulfenylchlorid – perchlormetylmerkaptan, dále jen PMM, který se v té době připravoval několikastupňovou a proto málo výtěžnou metodou – pouhých 56 % – zatíženou vznikem nežádoucích vedlejších produktů – chloridů síry a koloidní sírou, zaměřil se na výrobu této suroviny. Výsledek jeho bádání je možno vyjádřit větou: „O jedné reakci, která dobyla svět.“

Nalezl totiž takový způsob výroby, kterým bylo možno PMM vyrobit v jednom stupni, bez odpadů a v překvapivě vysokých výtěžcích (86 %) a čistotě téměř stoprocentní. Pokračující optimalizace metody vedla k udělení sedmi patentů, následující vývoj kontinuálního způsobu výroby pak k dalším deseti.

Navázáním spolupráce se zahraničím se metoda brzy uplatnila v NSR, Izraeli, USA, Brazílii, Indii, Austrálii a Číně. Jeho technologie se uplatňuje minimálně na sedmi místech ve světě. Ing. Mašát přitom musel čelit dnes již těžko pochopitelným potížím ve styku se zahraničím, neustálým kontrolám stranickými orgány, výslechům STB, omezováním korespondence a telefonátů a nejistým možnostem výjezdů do zahraničí, které vyústily v zákaz prodeje PMM firmě Olin Corporation (USA).

Přestože požadavek z USA by byl technicky snadno splnitelný, organizačně realizovatelný nebyl (Ing. Mašát nebyl členem KSČ a spolupráci s STB odmítl). Přes velký zájem této firmy tak k prodeji nedošlo a Ing. Mašátovi byly odepřeny veškeré styky tímto směrem. Američané proto okopírovali české patenty a postavili si zařízení svoje.

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu, která se uděluje za významnou technickou či výrobní inovaci, získal Dr. Luboš Hes a jeho společnost SENSORA za nedestrukční přístroje ALAMBETA a PERMETEST pro měření tepelného komfortu oděvů.

Tepelný komfort je základním užitným parametrem jak běžných oděvů a sportovních dresů, tak zejména ochranných (hasičských, lékařských) a tzv. outdoorových oděvů. Pro alpinistu např. snížení tepelné izolace spodního prádla nebo spacího pytle v důsledku akumulovaného potu může znamenat ohrožení života. Nové přístroje české firmy SENSORA jsou unikátní v tom, že umožňují rychlé přímé měření parametrů tepelného komfortu celých oděvů sestávajících z několika vrstev různých textilií, a to bez jejich poškození.

V České republice byly tyto přístroje použity při vývoji nového spodního prádla a ponožek vyráběných respektovanou firmou MOIRA. Řada dalších měření pak přispěla k vývoji i dalších nových textilií, zejména pak spacích pytlů, vyráběných českými outdoorovými firmami. Celkem se přístroje SENSORA používají ve 22 zemích světa.

Cenu laureátovi předá ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc., který k tomu uvedl: „Velmi si vážím lidí, kteří své znalosti dokáží využívat pro objevování nových věcí a jsou navíc schopni najít pro tyto nápady konkrétní použití a prakticky je realizovat v rámci svého podnikání. Můj resort se snaží právě tyto lidi maximálně podporovat a hledat cesty, jak ještě zvýšit počet lidí, kteří v tomto směru uspějí. Za jeden z nejúčinnějších nástrojů podpory považuji evropské fondy. V minulém programovém období jsme v rámci programů Inovace, Potenciál či Spolupráce podpořili více než 2 200 malých a středních podnikatelů, kteří získali dotace ve výši přesahující 27 miliard korun. V aktuálním OP PIK zatím přijímáme první žádosti, konkrétně ve výzvě Inovace podnikatelé dosud registrovali na 500 žádostí se způsobilými výdaji ve výši téměř 30 miliard korun. Kromě toho chceme podpořit inovativní podnikatele v jejich úplných začátcích, připravujeme proto komplexní platformu – Národní inovační fond –, která formou rizikového kapitálu nabídne začínajícím podnikatelům až 1,4 miliardy korun.“

Cenu Skupiny ČEZ, která se uděluje za významnou práci doktorandskou práci v oblasti technických věd, získal Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření.

V posledních letech raketově roste počet aplikací, při kterých je nutné detekovat právě neviditelné pronikavé záření (gama záření, rentgenové záření) např. v průmyslu (odhalování netěsností v látkách, hledání ropných ložisek), v lékařství (CT, PET detektory), v oblasti bezpečnosti (rámy na letištích) i vědě (LHC urychlovač CERNu).

Zároveň roste poptávka po nových materiálech pro konstrukci zdrojů tzv. laditelného bílého světla. Ač to nemusí být na první pohled jasné, obě tyto velké skupiny aplikací mají mnoho společného.

V týmu pod vedením Doc. Ing. Martina Nikla, CSc., Vítězslav Jarý pracoval na vývoji a optimalizaci právě těchto materiálů. Některé materiály se vyrábí s jejich účastí přímo v ČR, jiné se získávají díky široké spolupráci s laboratořemi z celého světa (Japonsko, Čína, Francie, Itálie, USA…).

„Povedlo se nám najít zcela novou neprobádanou specifickou skupinu látek (ternární sulfidy dopované ionty vzácných zemin), které mohou sloužit pro oba výše zmíněné účely. Jako prvním na světě se nám povedlo tyto látky syntetizovat s danými vlastnostmi a provést velmi podrobný popis jejich fyzikálních vlastností,“ vysvětluje Vítězslav Jarý. Pro tuto skupinu látek již má FZÚ AV ČR udělené 4 národní patenty.

​Cenu společnosti Česká hlava, která se uděluje za významnou doktorandskou práci v oblasti přírodních věd, získala RNDr. Martina Pichrtová, Ph.D. z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.

Extrémní přírodní podmínky v polárních oblastech omezují rozvoj vyšších rostlin. Čím blíže k pólu, tím více rostlin ubývá. Naopak některé řasy patří mezi organismy, které jsou schopné v nehostinných podmínkách přežít a jsou tedy klíčovou součástí polárních ekosystémů a základním pilířem potravních řetězců. Vláknité zelené řasy jařmatky vytvářejí v Arktidě i Antarktidě rozsáhlé nárosty v mělkých tůních a mokřadech, kde jsou vystaveny celé řadě stresů prostředí – silnému mrazu a dlouhotrvající tmě v období polární noci a naopak vyschnutí a silnému slunečnímu záření v období polárního dne.

Výsledky ukázaly, že oproti původnímu předpokladu jařmatky nepotřebují ke svému přežití vytvářet specializovaná odolná stadia (spory), ale po otužení přežijí vyschnutí i zmrznutí ve vegetativním stavu. Navíc bylo zjištěno, že jařmatky produkují fenolické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření.

„Specifické chemické látky, které mikroorganismy produkují na svoji ochranu, je možné izolovat a využít v praxi – řada takových látek již našla uplatnění v biotechnologiích,“ vysvětluje Pichrtová.

autor