Student World

O sondě toho příliš nevíme, ale některé informace se přece jen skrze čínská média ven dostala. Sonda má dvě základní části: přistávací modul a rover. Ano, poprvé od dob Lunochodu 2 se budou na Měsíci protáčet kolečka!

Chang’e 3 odstartuje k Měsíci na špici rakety Dlouhý pochod 3B a po několika dnech letu bude usazena na oběžnou Měsíce. O deset dní později a po několika korekcích by měla přistát v oblasti Sinus Iridum. Přistávací manévr potrvá asi 10 až 11 minut. O pohodlné dosednutí se postarají motory a ve finále čtveřice vzpěr, které budou muset vstřebat „pád“ z výšky asi čtyř metrů. Výška přistávacího modulu nad povrchem bude 83 cm, vzdálenost mezi vzpěrami je necelých pět metrů.

Přistávací modul

Hmotnost modulu bez paliva je 1,2 tuny. Jako zdroj energie bude použita kombinace solárních panelů a termoelektrického generátoru využívajícího rozpadu radioaktivních prvků. Přistávací modul bude s omezením pracovat také během měsíční noci.

Na palubě má přistávací modul tři panoramatické kamery a také kameru, která pořídí snímky z přistávacího manévru. Kromě toho je na palubě dvojice ultrafialových teleskopů. Ten první se zaměří na zemskou plasmosféru nebo chcete-li vnitřní část zemské magnetosféry.

Druhý ultrafialový dalekohled bude vůbec první lunární hvězdárnou! Jeho úkolem je astronomický výzkum dvojhvězd, galaxií apod. V dobách Apolla sice bylo pořízeno několik astronomických snímků ale jednalo se pouze o krátké pozorovací kampaně. Lunární observatoř je pro astronomy zatím nesplněným snem. Oproti pozemským observatořím se na Měsíci nemusíte potýkat s atmosférou. Výhodou ve srovnání s kosmickými dalekohledy je odpadnutí problémů se stabilizací. Na povrchu Měsíce můžete zkrátka velmi snadno a mimořádně kvalitně pozorovat celé hodiny.

Rover Yutu
Z přistávacího modulu sjede na povrch asi 120 kg rover Yutu. Ten bude využívat jako zdroj energie výhradně solární panely a během dlouhé lunární noci bude odpočívat. Podle některých informací by však měl mít pod kapotou radioizotopová topná tělesa. Jejich úkolem však nebude výroba elektrické ale jen termální energie (řádově watty). Musíme si totiž uvědomit, že na Měsíci je třeba se vypořádat s obrovskými rozdíly teplot „ve dne“ a „v noci“.

Na rameni bude mít Yutu dvojici spektrometrů (alfa částicový a pro blízké infračervené a viditelné spektrum). Na stožáru pak samozřejmě budou dvě panoramatické kamery. Technikům na Zemi pomohou s ovládáním klasické černobílé kamery, na které jsme zvyklí třeba u Curiosity.

Yutu se může spolehnout na šest kol a podvozek podobný Spiritu či Opportunity. Na spodní části bude k dispozici poslední vědecký přístroj – radar pro studium podpovrchových vrstev do hloubky až několika desítek metrů.

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.

autor Petr Kubala