Student World

Přestože jsou kryténky polyfyletická skupina, slučuje je jejich shodná ekologie. V půdě jsou abundantní a potenciálně důležité v různých procesech obzvláště v rašelinistích a v organických půdách vůbec. Jejich rozšíření je řízeno různými abiotickými faktory, nicméně se ale dosud ví jen velmi málo o jejich vztazích s dalšími organismy. Často se vyskytují v rhizosféře rostlin z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), které žijí především na kyselých a na živiny chudých půdách. Tyto rostliny významně ovlivňují vlastnosti půdy, což působí znatelné změny v mikrobiálních společenstvech.

Jeden ze zástupců této čeledi, pěnišník pontický (Rhododendron ponticum), úspěšně invaduje některé ekosystémy na území Velké Británie a již bylo prokázáno, že se jeho vlivem půdní společenstva krytének mění. Jak ale tato společenstva vypadají v místech, kde je pěnišník původní, například v jižním Španělsku, v porovnání s již studovanými lokalitami z Velké Británie? Na to se pokusila odpovědět skupinka vědců – Martin Vohník (Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK), Zuzana Burdíková a David M. Wilkinson.

Zatímco R. ponticum je ve své domovině poměrně vzácný, v Británii a Irsku je důležitým invazním druhem, který zde berou jako významnou hrozbu pro ochranu přírody. Co se týče samotné studie, na dvou španělských lokalitách vědci našli v jeho rhizosféře celkem 22 rodů a 60 druhů krytének, jejich společenstva zde byla hojnější a druhově bohatší než na britských lokalitách. V Británii se půdy bez pěnišníku ukázaly být druhově bohatší než ty, kde se vyskytoval. Na druhou stranu ve Španělsku byla v rhizosféře pěnišníku druhová bohatost krytének vyšší; lze tedy říci, že jedním z negativních vlivů invazního R. ponticum v Británii je i redukce mikrobiálních společenstev v jeho rhizosféře. Ví se přitom, že invazivita některých rostlinných druhů v určitých habitatech může být částečně způsobena i jejich interakcemi s půdní biotou.

Rozdíly ve vývoji společenstev krytének v rhizosféře původních a invazních rostlin by potenciálně mohly poskytnout schůdnou cestu k monitorování změn půd poté, co budou invazní rostliny, např. zde R. ponticum, odstraněny z oblastí podléhajících managementu ochrany přírody. Kryténky se širokými schránkami by mohly být užitečnými indikátory půd ovlivněných pěnišníkem, protože u nich byl tento efekt nejmarkantnější. Hlavní výhodou krytének jako bioindikátorů je, že tvar jejich schránek dovoluje určování i lidem, kteří s kryténkami nemají veliké zkušenosti. I přes zajímavé výsledky autoři poukazují na řadu otázek k zodpovězení, co se týče možných efektů rostlin (ať už původních nebo invazních) na půdní mikrobiální společenstva.

Vohník, M., Burdíková, Z., Wilkinson, D.W., 2012: Testate Amoebae Communities in the Rhizosphere of Rhododendron ponticum (Ericaceae) in an Evergreen Broadleaf Forest in Southern Spain; Acta Protozoologica 51: 259-269.

Zpracovala: Radka Nováková

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha, upraveno

autor