CoRoT je starším a menším kolegou kosmického dalekohledu Kepler. Zatímco slavnější z dvojice je provozován NASA, CoRoT vlastní z 80 % Francie. Kromě země galského kohouta se na projektu podílejí vědecké instituce z Rakouska, Španělska, Německa, Belgie a Brazílie. To vše pod záštitou Evropské kosmické agentury.
CoRoT hledá exoplanety stejně jako Kepler tranzitní metodou. Vybaven je zrcadlem o průměru 27 cm a do vesmíru se vydal z kosmodromu Bajkonur 27. prosince 2006. Zatímco Kepler obíhá okolo Slunce po heliocentrické dráze, CoRoT byl naveden na polární oběžnou dráhu kolem matičky Země. To se odráží i ve výběru zorného pole. Kepler bude po celou dobu trvání mise pozorovat stejnou oblast na obloze, zatímco CoRoT se musí jednou za přibližně 150 dní přeorientovat na jinou část nebe. Vybrány jsou tak dvě hlavní oblasti, kterým se CoRoT věnuje po dobu 150 dní, zbývající čas během roku vyplňuje pozorování menších doplňkových regionů. Dosud objevené exoplanety nebo spíše jejich mateřské hvězdy se nacházejí v souhvězdích Jednorožce, Orla a Hada.
Nové exoplanety – červen 2011
V Marseille by měl být představen objev čtyř nových exoplanet. Podrobnosti a případně i multimédia vám přineseme v případě potřeby po oficiálním uveřejnění, nicméně základní informace o nových úlovcích si můžeme povědět už nyní.
Kosmický dalekohled CoRoT do dnešních dní objevil 16 objektů, přičemž jeden z nich má hmotnost přes 21 Jupiterů a je tak spíše hnědým trpaslíkem.
K těmto 15 exoplanetám nyní přibývají další 4:
CoRoT-18 b
Jedná se o velmi hmotného horkého Jupitera o odhadované hmotnosti 3,47 Jupiteru a poloměru 1,36 Jupiteru. Hustota tohoto pekelně horkého světa dosahuje hodnoty okolo 1700 kg/m3, což je asi 1,3x více ve srovnání s největší planetou Sluneční soustavy.
CoRoT-18 b obíhá okolo hvězdy podobné našemu Slunci s periodou jen 1,9 dní. Mateřská hvězda má sice podobnou hmotnost a velikost jako Slunce, okolo své osy však rotuje výrazně rychleji s periodou jen 5,4 dní. Na základě Rossiterova-McLaughlinova efektu se podařilo zjistit, že rovina oběžné dráhy exoplanety je téměř shodná s rovinou rovníku mateřské hvězdy.
CoRoT-19 b
Druhým objevem je plynný obr CoRoT-19 b, který obíhá okolo postarší hvězdy spektrální třídy F9V s periodou čtyř dní. Mateřská hvězdy má hmotnost 1,2 a rádius 1,65 Slunce. Exoplaneta CoRoT-19 b je typickým představitelem nafouklého horkého Jupitera. Hmotnost byla měřením radiálních rychlostí odhadnuta na 1,14 Jupiteru, poloměr je však ve srovnání s Jupiterem 1,45x větší, což dává výslednou hustotu 510 kg/m3.
CoRoT-20 b
Nepochybně nejzajímavější kousek. Planeta obíhá okolo hvězdy podobné Slunci po značně protáhlé eliptické dráze s výstředností 0,52 a periodou 9,24 dní. Přesné údaje o fyzikálních vlastnostech jsou prozatím utajeny. Víme pouze to, že velikost planety by měla být nepatrně menší ve srovnání s Jupiterem, avšak hmotnost bude o dost větší. CoRoT-20 b se dle dostupných informací zařadí na seznam nejhustších známých exoplanet. Teoretické modely naznačují, že pod atmosférickým obalem se bude nacházet husté kovové jádro o hmotnosti několika desítek Zemí.
CoRoT-21 b
Exoplaneta obíhá okolo hvězdy spektrální třídy FIV8, kterou nalezneme v souhvězdí Jednorožce. Objekt byl objeven během pozorování dalekohledu CoRoT v období mezi říjnem 2007 a březnem 2008. Radiální rychlosti byly získány počátkem roku 2010 dalekohledem Keck na Havaji. Hmotnost exoplanety byla odhadnuta na 2,53 Jupiteru, poloměr pak na 1,3 Jupiteru. Bude se tedy jednat o další poměrně hustou exoplanetu (1500 kg/m3). Okolo svého slunce obíhá CoRoT-21 b s periodou 2,7 dní.
Co dalšího zazní v Marseille?
Tým kosmického dalekohledu CoRoT také představí výsledky pozorování jednotlivých oblastí. Bude se jednat o souhrnné výsledky výzkumu:
Za celou dosavadní dobu mise bylo celkově pozorováno 138 tisíc hvězd v dílčích kampaních o délce 25 až 150 dní. Celkem se podařilo nalézt 480 kandidátů, většina z nich však budou falešné poplachy. CoRoT má provádět pozorování do roku 2013.
Kromě toho se na konferenci bude debatovat o již objevených exoplanetách, trendech v oblasti tranzitní fotometrie a budoucnosti. Na konferenci dorazí také lidé z NASA a týmu kosmického dalekohledu Kepler.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
