Student World

Infračervený přehlídkový teleskop ESO nahlédl hluboko do oblastí hvězdotvorby v naší Galaxii

***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 28/2011

Mezinárodní tým astronomů nalezl v naší Galaxii 96 dosud neznámých otevřených hvězdokup ukrytých v prachu. Vědci použili data získaná infračerveným přehlídkovým teleskopem VISTA, který pracuje na observatoři ESO Paranal. Pro předchozí přehlídkové programy nebyly tyto malé a slabé objekty pozorovatelné. Citlivým infračerveným detektorům největšího přehlídkového dalekohledu světa, který dokáže proniknout prachovými závoji, však již uniknout nemohly. Tolik malých slabých hvězdokup najednou nebylo dosud nikdy objeveno.

Výsledky byly zveřejněny právě rok po zahájení programu VVV (Variables in the Via Lactea, ‚Proměnné v Mléčné dráze‘) , jednoho z šesti přehlídkových projektů nového dalekohledu. Objevy byly publikovány v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

„Tyto objevy jasně ukazují možnosti dalekohledu VISTA a přehlídky VVV při hledání hvězdokup ukrytých v prachem zahalených regionech hvězdotvorby v disku naší Galaxie. Přehlídka VVV má ve srovnání s jinými mnohem větší dosah,“ říká Jura Borissova, hlavní autorka studie.

Většina hvězd o hmotnosti alespoň poloviny Slunce vzniká ve skupinách, kterým říkáme otevřené hvězdokupy. Tyto hvězdokupy jsou považovány za základní stavební bloky galaxií a jsou velmi významné při jejich vzniku a vývoji. Naneštěstí vznikají ve velmi zaprášeném prostoru. Prach rozptyluje a absorbuje většinu viditelného světla, které mladé hvězdy vyzařují, což dělá tyto mladé hvězdokupy pro většinu přehlídkových programů takřka neviditelnými. Ne však pro čtyřmetrový infračervený dalekohled VISTA. 

„Abychom vystopovali ty nejmladší hvězdokupy, zaměřili jsme se na jejich hledání ve známých regionech hvězdotvorby. V oblastech, které se na předchozích snímcích získaných ve viditelném světle zdály být zcela prázdné, nalezly citlivé infračervené detektory dalekohledu VISTA mnoho nových objektů,“ říká Dante Minniti, vedoucí přehlídky VVV.

Aby vědci mohli spočítat jednotlivé členy hvězdokup, museli pomocí speciálního počítačového programu ze snímků odstranit hvězdy ležící v popředí. Následně provedli vizuální prohlídku každého záběru a změřili velikost každé nalezené hvězdokupy. Pro hvězdokupy s vyšším počtem členů provedli ještě další základní měření – určili jejich vzdálenost, věk nebo úroveň ‚zčervenání světla‘, která je úměrná množství mezihvězdného prachu v prostoru mezi námi a hvězdokupou.

„Zjistili jsme, že většina z těchto hvězdokup je velmi malá a čítá jen 10 až 20 hvězd. V porovnání s běžnými hvězdokupami se jedná o velmi slabé kompaktní objekty. Prach, který je zakrývá, je činí ve viditelném světle ještě 10 000krát až milionkrát slabší. Není tedy divu, že dosud byly našemu zraku skryty,“ říká Radostin Kurtev, další člen týmu.

Od starověku bylo v naší Galaxii nalezeno jen 2 500 otevřených hvězdokup. Astronomové však  odhadují, že těch dosud nepozorovaných, ukrytých za obálkami plynu a prachu, by mohlo být až 30 000. Zatímco jasné a velké hvězdokupy jsou snadno pozorovatelné, poprvé v historii se podařilo nalézt tak mnoho malých a slabých zástupců této kategorie objektů najednou.

A co víc, těchto 96 nově objevených hvězdokup může být pouze příslovečnou špičkou ledovce. „Právě jsme začali používat novou ještě sofistikovanější verzi našeho automatického programu pro hledání méně koncentrovaných, a tedy starších hvězdokup. Jsme si jisti, že jich brzy nalezneme ještě více,“ dodává Borissova.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

autor Jiří Srba