Student World

oznámení České kosmické kanceláře

V dubnu budou vyneseny modifikované detektory Timepix na družici ESA Proba-V. Na přelomu května a června je očekáván start tří družic Swarm, které na svých palubách ponesou české mikroakcelerometry. V obou případech se jedná o projekty, na kterých se česká pracoviště podílela v rámci zapojení České republiky do programů Evropské kosmické agentury (ESA). Zájemci, kteří by chtěli v následujícím období na úspěchy českých pracovišť navázat, by si měli pospíšit do 25. února, kdy končí třetí výzva pobídkového programu ESA pro české firmy a vědecká pracoviště.

„Mikroakcelerometry pro družice Swarm je zatím největší projekt vývoje letového hardware, na kterém Česká republika s ESA spolupracovala. Věříme, že jeho úspěšné završení opět potvrdí, že naše členství v ESA a spolupráce českých pracovišť na kosmických programech má smysl a zároveň přináší dlouhodobě výborné výsledky,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. „I z toho důvodu bychom chtěli připomenout třetí výzvu pobídkového programu ESA, která je adresována výhradně českým pracovištím. Nemalou výhodou je, že pracoviště na ni mohou reagovat návrhy projektů s tématy, která si sama zvolí, což ve standardních výběrových řízeních ESA nemá obdoby.  Celkem je k dispozici rozpočet 3 miliony eur,“ dodává Kolář.

Na přístrojích pro misi Swarm, jejímž cílem je podrobné prozkoumání magnetického pole Země, se podílelo celkem 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Mikroakcelerometry umožní měřit vliv negravitačních sil, které působí na družici během letu a způsobují drobné odchylky oběžné dráhy. Přesnější informace o momentální poloze družic tak vědcům pomůže zkvalitnit interpretaci naměřených dat o geomagnetickém poli. Data, která družice Swarm za využití mikroakcelerometrů získají, budou významná pro zdokonalení modelů fungování zemského dynama a vztahů zemského jádra s vnějšími obaly Země. Výsledky tohoto výzkumu pomohou například lépe předvídat zemětřesení či porozumět oceánským proudům.

Na mezinárodní kosmické stanici ISS jsou už od července 2012 úspěšně využívány detektory Timepix, které mimo jiné hlídají dávku kosmického záření, jíž jsou kosmonauti na stanici vystaveni. U jejich původu stojí skupina vědců z výzkumného centra CERN a do podoby kompaktního měřícího zařízení, které mají kosmonauti připojené v notebooku přes USB port, je zpracoval Ústav technické a experimentální fyziky ČVÚT. České detektory záření budou v březnu tohoto roku rovněž vypuštěny na technologické družici ESA Proba-V, na níž se má demonstrovat funkce a využitelnost těchto detektorů pro budoucí mise. Principem tohoto zařízení je vyhodnocení počtu a energie částic, zejména neutronů, dopadajících na detektor. Pomocí tohoto zařízení je možné například hledat materiály s vysokým obsahem vodíku, což může být zásadní při hledání vody a mimozemského života ve vesmíru.

Česká republika na listopadové konferenci ESA vstoupila do programu Space Situational Awareness (SSA), jehož cílem je vybudovat evropský systém pro sledování dění v blízkosti Země, tedy kosmického odpadu, planetek a kosmického počasí. Obzvláště sledování kosmického počasí, ke kterému lze také využít detektory Timepix, má v Čechách solidní úroveň. Kromě Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT se této problematice věnují i Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

„Nasazení detektorů Timepix na evropské družici Proba-V je důkazem, že o české výrobky je na mezinárodní kosmické scéně zájem. V programu SSA se rovněž diskutuje o standardním umístění detektorů kosmického záření na budoucí telekomunikační družice či navigační družice Galileo. Slibným kandidátem pro takové zařízení je i český produkt s detektory Timepix sestavený na ČVUT v Praze,“ doplňuje Kolář.

Od 2. ledna do 25. února je otevřena třetí výzva pobídkového programu ESA pro česká pracoviště, jehož cílem je zvýšení konkurenceschopnosti českých firem v rámci Evropského kosmického programu. Výzva je otevřena firmám, včetně malých a středních podniků, pracovištím Akademie věd ČR, univerzitám a jiným výzkumně-vývojovým organizacím. Celkový rozpočet dostupný pro vybrané projekty činí 3 miliony eur.

autor