Profesor Christer Erséus ze švédské University of Gothenburg se nyní podíval na červí DNA. Analýza ukázala, že různí jedinci mají odlišnou genetickou informaci, v rámci jednoho genu se liší až o 17 % – což je pro srovnání dvojnásobek genetických rozdílů mezi člověkem a šimpanzem.
Erséus se domnívá, že příklad žížalice nebude ojedinělý, druhů je ve skutečnosti mnohem více, jen nám často splývají (samozřejmě, že i samotná definice druhu je tak trochu filozofie). Dokonce soudí, že v některých skupinách bude biodiverzita až desetinásobná v porovnání s tím, co jsme dosud odhadovali.
Popisovaní červi se přitom užívají ve studiích, hlavně při analýze toxicity určitých látek. Pokud by se ukázalo, že oba druhy mají rozdílné tolerance k těmto látkám, pak by řada dosavadních výsledků byla zmatečných.
Nový druh žížalice nemá ještě název. A vlastně se ani nerozhodlo, jaký z obou druhů je ten „nový“ a jaký „starý“.
Zdroj: ScienceDaily
