„Když se ale vrátíme kamsi do raného středověku, kdy sice král neuměl psát a listinu napsal za něj mnich či písař, ale on se jí vlastní rukou dotknul, aby byla autenticita dána, tak tento tisíciletý princip „vlastnoručního podpisu“ v případě e-podpisu padá.“
…
Kde je tedy hranice mezi kybernetickou kriminalitou a kybernetickou válkou?
„To bychom se snad měli vrátit ke Clausewitzovi – když mluvíme o válce. Ale platí to – válka je pokračování politiky násilnými prostředky.
Podle mne se kyberkriminalita a kybernetická válka liší především tím, zda je vše nějak statutárně organizováno, když za tím stojí politický záměr. Například – kdyby USA vypnuly třeba Maledivám v souvislosti s diplomatickým tlakem komunikační sítě včetně internetu, protože tam došlo k převratu, tak bych stav nazval kybernetickou válkou.
Jestliže se jedná o útok jednotlivce, aniž by to mělo nějaký mezinárodně právní, nebo organizační rámec, pak jde buď o kyberkriminalitu nebo kyberterorismus.“
Obsáhlý rozhovor na téma duševního vlastnictví, kybernetických útoků, IT bezpečnosti, zejména s ohledem na právní rámec problematiky, najdete na sesterském webu CFOWorld.
