Student World

tisková zpráva České společnosti ornitologické

Zimní hosté jsou tu! Od uplynulého víkendu se ve Faunistické databázi České společnosti ornitologické (birds.cz) množí záznamy pozorování hejn havranů. Havrani, obvyklí ptačí zimní hosté, k nám
většinou přilétají po polovině října. Souvisí jejich přílet s charakterem nadcházející zimy?

Lidé odedávna věřili, že ano. Brzký přílet havranů symbolizuje tuhou zimu. Ptáci však neumí předpovídat počasí. Jak je možné, že vzniklo toto spojení? „Havrani reagují na měnící se podmínky v místě jejich výskytu. Napadne-li vysoká sněhová pokrývka, nemohou najít potravu a vydávají se na cestu na jih,“ vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Havrani k nám přilétají ze severovýchodního směru, hlavně z oblastí Polska, Běloruska a Ruska.

Datum jejich příletu se v jednotlivých letech opravdu liší. „Od toho průměrného se odlišilo například v roce 2010, kdy havrani přilétli přibližně o 10 dní dříve,“ vzpomíná Dobruská. Ve stejném roce byla sice i neobvykle tuhá zima, ornitologové ovšem souvislost s časným příletem havranů nevidí.

Na rozdíl od severních zemí se u nás s havrany můžeme setkat po celý rok. Havrani hnízdící u nás se před zimou přesouvají na jihozápad, do Francie. Krátce po jejich odletu se začnou objevovat početná hejna ptáků ze severu, kteří ustupují před nepříznivými podmínkami. Během dne se potulují krajinou
a hledají potravu. Večer se setkávají na shromaždištích, aby za soumraku společně přelétli na nocoviště. Sledovat několikatisícové hejno ptáků, které se za ranního rozbřesku rozlétá do kraje, je nevšedním zážitkem.

Při pohledu na prosincové teploty za posledních 10 let, kdy 8 z 10 bylo nadprůměrných, se však nabízí otázka: Budeme jednoho dne na havrany čekat marně nebo u nás zůstanou pouze naši ptáci a desetitisícová zimní hejna nepřiletí? Zřejmě i toho se můžeme dočkat, neboť ptáci, havrany nevyjímaje, již na probíhající oteplování reagují a postupně posunují své areály rozšíření k severu.

Poznámky Pavel Houser:
Během celkem intenzivního studia nocovišť zimních havranů po 10-15 let (v posledních letech již sporadičtěji) několik poznámek:
– Podle všeho jsou desetitisícová hejna opravdu až záležitostí zimy. Nyní se havrani, kteří přiletěli, na společné nocoviště nehoufují, nebo se houfují jinak. (Přitom nocující havrani se k sobě netulí, tj. nezahřívají se, aby to dávalo smysl právě v zimě. Naopak tehdy je den nejkratší, tj. houfováním a přelety stráví nejvíc času, když by přitom světlo měli maximálně využít k hledání potravy.)
– Nocoviště havranů se i během zimy někdy mění, ale jakými pravidly se toto řídí…? (Pomiňme-li triviality, že je někdo někde začne rušit.)
– Ještě tak po roce 2000 byla hejna nocujících havranů alespoň u Kralup mnohem větší než později. Proč? Ubývá havranů, méně jich k nám přilétá? Nebo se mění jejich chování u nás?
– Každopádně již téměř setmělá obloha pokrytá havrany představuje opravdu nevšední zážitek, k tomu netřeba jinak být ptáčkařem, co si fotí každou sýkorku.

autor