Student World

tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 31/2014
Podařilo se jim odhalit, že větší část hvězdotvorby, která se zde odehrává, je nejen skryta oblaky prachu, ale navíc probíhá v naprosto neočekávaných místech. Poprvé tak bylo možné u takového objektu získat kompletní přehled probíhajícího vzniku hvězd.

Kupy galaxií jsou největšími objekty ve vesmíru, které drží pohromadě působením gravitace. Dosud však příliš nerozumíme tomu, jakým způsobem vznikly. Galaxii s katalogovým označením MRC 1138-262 [1] (která je také známa pod názvem Pavučina, Spiderweb Galaxy) a její okolí zkoumají vědci s pomocí dalekohledů ESO i jinými přístroji [2] téměř dvacet let. Pokládají ji za jeden z nejlepších příkladů takzvané ‚protokupy‘, mladé kupy galaxií, kterou pozorují ve fázi formování, tedy tak jak vypadala před deseti miliardami let.

Helmut Dannerbauer (University of Vienna, Rakousko) a tým jeho spolupracovníků se ale domnívají, že její příběh zdaleka neznáme do detailu. Jejich cílem bylo prozkoumat ‚temnou stranu‘ vzniku hvězd a zjistit, jaká část hvězdotvorby odehrávající se v této kupě byla našemu zraku dosud skryta za oblaky prachu.

Astronomové využili radioteleskop APEX s kameru LABOCA a získali s jeho pomocí 40 hodin pozorování této kupy na milimetrových vlnových délkách, které jsou schopné projít větší částí hustých oblaků prachu. Kamera LABOCA má široké zorné pole a to z ní činí dokonalý nástroj pro takovou přehlídku.

Carlos De Breuck (vědecký pracovník ESO pracující u teleskopu APEX a spoluautor nové studie) zdůrazňuje: „Je to jedno z pozorování s dosud nejhlubším dosahem, jaké bylo provedeno pomocí teleskopu APEX. Abychom ho získali, bylo potřeba využít technologii dalekohledu na hranici možností. Těžké zkoušce byl podroben také personál dalekohledu pracujícího v nadmořské výšce 5 050 m.“

Pozorování provedená pomocí teleskopu APEX odhalila, že se v oblasti kolem galaxie MRC 1138-262 nachází až čtyřikrát více zdrojů ve srovnání se vzdálenějším okolím. Při pečlivém srovnání nových dat s doplňujícími pozorováními pořízenými na odlišných vlnových délkách byli vědci schopni potvrdit, že mnohé z pozorovaných zdrojů se nacházejí ve stejné vzdálenosti jako sledovaná galaxie, a že tedy musí být také součástí této formující se kupy.

Helmut Dannerbauer vysvětluje: „Nová pozorování provedená pomocí teleskopu APEX poskytla poslední kousek skládačky potřebný k vytvoření kompletního soupisu všech ‚obyvatel‘ této ‚galaktické metropole‘. Tyto galaxie jsou ve stádiu zrodu, takže se celá oblast docela podobá staveništi na Zemi – je tam prašno.“

Překvapení však na členy týmu čekalo, když zjistili, kde k nově detekovanému hvězdnému vývoji dochází. Očekávali, že hvězdotvorbu objeví v oblasti rozsáhlých filamentů, které propojují jednotlivé galaxie. Místo toho zjistili, že se vznik hvězd koncentruje v jedné oblasti, která ani není shodná s centrální galaxií protokupy [3].

Helmut Dannerbauer dodává: „Našim cílem bylo objevit skryté oblasti s probíhajícím vznikem hvězd v protokupě Pavučina – a uspěli jsme. Narazili jsme ale na novou záhadu. Hvězdy nevznikají tam, kde jsme čekali. Tato galaktická metropole se vyvíjí asymetricky.”

Pokračování tohoto příběhu si vyžádá další pozorování a dokonalým nástrojem pro tento výzkum bude ALMA, která by mohla učinit následující krok ve výzkumu těchto prašných oblastí a nasnímat je s mnohem vyšším rozlišením.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

[1] Galaxie MRC1138-262 (Pavučina) obsahuje supermasivní černou díru a je silným rádiovým zdrojem, kterého si astronomové povšimli nejdříve.

[2] Oblast byla intenzivně pozorována řadou dalekohledů ESO již od poloviny 90. let 20. století. Rudý posuv (a tedy vzdálenost) rádiové galaxie MRC1138-262 byla poprvé změřena na observatoři La Silla. První pozorování přístrojem FORS na dalekohledu VLT (provedená ve ‚visitors mode‘) odhalila protokupu a následovala pozorování dalšími přístroji – ISAAC, SINFONI, VIMOS a HAWK-I. Data pořízená na zařízení APEX-LABOCA doplnila pozorování pořízená ve viditelném oboru a blízké infračervené oblasti. Členové týmu rovněž použili 12 hodin pozorování provedených systémem VLA, aby potvrdili identifikaci zdrojů pozorovaných systémem APEX a optických dat.

[3] Předpokládá se, že ‚exploze hvězdotvorby‘ v těchto prachem zahalených oblastech povede k vývoji eliptických galaxií, podobných těm, které pozorujeme v dnešním vesmíru v blízkých kupách galaxií.

autor Jiří Srba