Student World

tisková zpráva společnosti Intel

Mezi špičkou vědeckých talentů, která se za tři týdny sjede do amerického Phoenixu, bude Českou republiku reprezentovat šest studentů. Spolu s dalšími 1500 studenty ze sedmdesáti zemí se probojovali sítem 500 národních a regionálních soutěží, do nichž se každoročně přihlašuje více než sedm milionů studentů. Motivace uspět ve finále je velice silná: pokud dotyčný projekt zaujme porotce, mezi nimiž se nacházejí i nositelé Nobelovy ceny, může účastník počítat nejenom se zajímavou finanční prémií z celkového objemu přesahujícího v přepočtu 60 milionů korun, ale zejména se mu otevírá cesta ke studiu na nejlepších amerických univerzitách. Soutěž, která je považována za „olympiádu vědeckých talentů“, od roku 1950 organizuje Společnost pro vědu a společnost, od roku 1997 probíhá s podporou společnosti Intel.

„Společnost Intel zastává názor, že nejspolehlivější výbavu do budoucích turbulentních časů na pracovním trhu představuje vlastní vědění opírající se o rozvinuté kritické myšlení a dobré základy v matematice a přírodních vědách. Toto přesvědčení stojí také za tím, že se Intel přímo angažuje v Intel ISEF a dalších vzdělávacích programech ve více než 60 zemích, do nichž v průběhu posledního desetiletí investoval více než jednu miliardu dolarů,“ říká Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel, který je odpovědný za Intel ISEF.

V arizonském Phoenixu se představí šest studentů z České republiky se svými individuálními projekty, s nimiž se prosadili v národních soutěžích AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost). Na Intel ISEF 2013 budou od 12. května po několik dní obhajovat své originální výzkumné projekty, sdílet své nápady a bojovat o umístění v sedmnácti vědeckých kategoriích od matematiky, chemie a počítačové vědy přes botaniku a lékařství až po společenské vědy a ekologii. Na stovky z nich vedle peněžitých prémií čekají ceny, granty, stipendia a vědecké pobyty, které jim mohou uspíšit vědeckou kariéru. Nejpřínosnější projekt ze všech kategorií bude potom při slavnostním vyhlášení v pátek 17. května odměněn Cenou Gordona Moorea, která bude letos udělena počtvrté. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů. Dva další finalisté obdrží Cenu společnosti Intel pro mladé vědce ve výši 50 tisíc amerických dolarů.

Krátce o projektech českých studentů… odolné želvušky, lanthanoidy a všudypřítomná DNA

O přízeň poroty se bude z České republiky ucházet studentka Do Hoang Diep z příbramského Gymnázia pod Svatou Horou. V práci s názvem Čárový kód života aneb Molekulární markery a jejich možná využití pro DNA Barcoding a fylogenetické studie řešila studium krátkých úseků DNA s výhledem jejich aplikace pro účely druhové identifikace rostlin. „Za modelovou čeleď jsem si vybrala Juncaceae, česky sítinovité. Prozkoumala jsem celkově pět úseků a navrhla vhodnou kombinaci molekulárních markerů (krátkých úseků DNA) vhodných pro výše uvedené účely,“ shrnuje Do Hoang Diep téma svého projektu. Ten účastí v soutěži neskončil, nadále se mu věnuje a snaží se jej dotáhnout do podoby článku v impaktovaném časopise, publikovat chce do prosince 2013. Do Hoang Diep by ráda studovala na PřF UK v Praze obor Molekulární biologie a biochemie organismů. „Vedle toho bych chtěla pokračovat ve své spolupráci s Akademií věd. Úspěch v soutěži mi nejspíše pomohl získat příslib pracovní smlouvy s AV ČR v případě studia v Praze,“ říká Do Hoang Diep, která se na Intel ISEF nominuje jako vítězka národního finále soutěže AMAVET.

Ukázat, že možnost operativního vývoje elektroniky dává vznik prakticky použitelným přístrojům, se rozhodl Marek Novák z českobudějovického Gymnázia Jírovcova. Jeho projekt univerzálního měřicího přístroje aspiruje na využití v medicíně. Příkladem takového propojení je série lékařských přístrojů pro domácí použití v oblasti prevence srdečního selhání a včasného odhalení kardiovaskulárních chorob. „Výsledkem je zařízení schopné sledovat srdeční elektrickou aktivitu, okysličení krve a další vitální parametry v domácích podmínkách nebo na cestách,“ vysvětluje Marek Novák, který se v první části projektu zaměřil na návrh a realizaci hardwaru pro vývoj elektroniky, který by se od komerčně nabízených řešení odlišoval především multifunkčností a přitom byl stále finančně dostupný.
Student Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi Jan Hrabovský se ve svém projektu zabýval přípravou a studiem amorfních (skelných) materiálů, které jsou díky svým luminiscenčním vlastnostem vhodné pro využití v oblastech telekomunikačních technologií, laserových aplikací nebo fotovoltaických křemíkových článků. Největší přínos své práce vidí Jan Hrabovský v tom, že přispěl k přípravě nových materiálů, jež povedou ke zvýšení účinnosti fotovoltaických článků. O své nejbližší budoucnosti má jasno: „Po maturitě, která mě čeká v nejbližší době, jsem se rozhodl studovat chemii na univerzitě v Pardubicích, kde jsem vytvořil valnou většinu své práce.“

Do oblasti mikroskopických organismů zavítal projekt Marie Švarcové, studentky Střední odborné školy veterinární v Hradci Králové. „Zkoumala jsem mikroskopické organismy – želvušky, které se vyskytují převážně v mechu a půdě. Ke svému aktivnímu životu musí být pokryty aspoň tenkou vrstvou vody. Při nedostatku vody upadají želvušky do neaktivního stavu – tzv. anhydrobiózy, ve které jsou extrémně odolné vůči nepříznivým podmínkám. Ve svém projektu jsem zkoumala odolnost anhydrobiotických želvušek ze tří lokalit a hledala jsem nejodolnější druh,“ popisuje svoji práci Marie Švarcová, která chce svůj zájem o přírodní vědy dále rozvíjet na vysoké škole zaměřené na biologii.

Koordinační sloučeniny lanthanoidů a jejich luminiscenční vlastnosti vymazují práci Michaely Krákorové z Gymnázia v Brně-Řečkovicích. „Zabývala jsem se zejména chemickou syntézou a charakterizací dosud nepopsaných komplexních sloučenin europia a praseodymu, prvků patřících do skupiny lanthanoidů, které jsou známé pro své luminiscenční vlastnosti,“ uvádí Michaela Krákorová. Díky získání dvou dosud nepublikovaných molekulových struktur komplexů praseodymu bude možné rozšířit naše představy o vnitřním uspořádání těchto sloučenin, což vědcům také může pomoci pochopit jejich chování. Výsledky jejího projektu lze využít zejména v analytické biologii, chemii a biochemii na značení vzorků (například DNA), a tedy při studiu procesů v živých organismech na molekulární úrovni. Michaela Krákorová bude maturovat až za rok, pak chce studovat medicínu, přičemž chce skloubit jak lékařskou praxi, tak medicínský výzkum.

Projekt s názvem Fluorescenční vlastnosti chelirubinu v interakci s DNA je výsledkem zkoumání Martina Palkovského z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. „V práci jsem se zaměřil na látku chelirubin přirozeně se vyskytující v rostlinách, které všichni známe, jako je například vlaštovičník větší (Chelidonium majus). Hlavní náplní byla experimentální práce v laboratořích Masarykovy univerzity v Brně, kde jsem zkoumal, jak se mění fluorescenční vlastnosti chelirubinu v závislosti na přítomnosti, koncentraci a druhu použité DNA metodou fluorescenční spektroskopie,“ přibližuje svůj projekt Martin Palkovský, který zjistil, že chelirubin interaguje s DNA lépe nebo srovnatelně jako komerčně využívané fluorescenční sondy. Díky vlastnostem chelirubinu lze například v rakovinných buňkách rozlišit oblasti s DNA od oblastí bez DNA. Martin Palkovský uvádí, že poté, co postoupil do finále, se mu ozvali někteří zástupci zahraničních univerzit, jestli nemá zájem o studium právě na jejich škole.

Všichni finalisté z ČR zdůrazňují, že v současné době dolaďují své prezentace, pracují na angličtině a do prestižního klání jdou s pokorou a odhodláním poměřit svoje síly v celosvětové konkurenci. Při otázce na jejich očekávání a přínos zdůrazňují možnost výměny kontaktů na vědce a vrstevníky. Do Hoang Diep chce využít příležitost a prodiskutovat na místě své plány pro další studie a Jan Hrabovský se těší na novou motivaci díky vysoké koncentraci různých kultur a myšlenek.

autor