Jak je to s relativní obtížností jazyků
Nakladatelství Fraus uvádí na český trh novou učebnici angličtiny a tisková zpráva praví
Sdílet
Podle korpusu se čeští mluvčí nepotýkají s více problémy než mluvčí jiných jazyků
Výsledkem je učebnice, která zohledňuje jevy problematické pro české žáky, tak jak je uchovává Cambridge Learner Corpus, databáze typických chyb, jichž se dopouštějí adepti zkoušek Cambridge English. „S ohledem na jejich národnost můžeme zvýraznit části angličtiny, které dělají největší problémy,“ říkají autoři učebnice Julia Starr Keddle a Martyn Hobbs. „Čeští studenti častěji dělají gramatické chyby při používání předložek, volbě mezi členem a ukazovacím zájmenem a používání přivlastňovacích zájmen. Problémy činí i existenciální vazba „there is/there are”, která v češtině neexistuje, nebo koncept počitatelných a nepočitatelných podstatných jmen,“ vyjmenovávají slabiny Čechů Julia Starr Keddle a Martyn Hobbs, podle nichž ovšem mnohé z těchto věcí činí problémy všem studentům angličtiny a totéž lze říct o používání časů, správného slovosledu či z hlediska fonologického o intonaci a přízvuku jednotlivých slov.
***
V této souvislosti otázky:
– Jsou k dispozici data, která by ukazovala, zda existují nějak absolutně lehčí a těžší jazyky k naučení (v dospělosti)? Berme jazyky/prostředí srovnatelné technickou vyspělostí, např. češtinu, angličtinu a japonštinu. Pro příslušníka pralesního kmene mohou být tyto jazyky obtížné kvůli tomu, že jsou spojeny se zvládnutím radikálně odlišného prostředí, o tom teď ale nejde.
– Nebo mezi dvojicemi jazyků existuje „symetrická“ šipka? Je-li angličtina obtížnější pro Čecha než pro Němce, bude i pro Angličana obtížnější čeština než němčina? (A analogické relace, tedy nejde pak o absolutní obtížnost, ale o relativní míru podobnosti.)
– Probíhá mezi jazyky nebo mezi paralelně existujícími jevy v jednom jazyce něco na způsob přírodního výběru? Jak se liší od toho biologického?
Komentáře
17.12.2014, 06:25
.... áëàãîäàðñòâóþ!!...
17.12.2014, 05:52
.... ñýíêñ çà èíôó!!...
15.12.2014, 00:18
.... ñïñ çà èíôó!!...
09.12.2014, 13:45
.... thanks for information!...
25.11.2014, 17:28
.... ñïñ....
25.11.2014, 13:55
.... ñïñ çà èíôó!...
24.11.2014, 20:05
.... ñýíêñ çà èíôó!!...
19.11.2014, 09:40
.... áëàãîäàðþ!...
18.11.2014, 09:52
.... hello!...
20.10.2014, 23:00 petusek
Ad příznakovost
No, v podstatě tak nějak ano. Skloňování by pak bylo příznakové, zatímco množné číslo nikoliv. V příkladu, který jste uvedl, "anglické substantivum" [SUBST][+číslo] vs. "české substantivum" [SUBST][+číslo][+pád]. Oba typy substantiv mají (a nyní velmi abstrahujeme a zjednodušujeme) nějakou prototypickou gramatickou komponentu [SUBST], kterou sdílejí se všemi ostatními jazyky, ale zatímco "angl. subst." má jen [+číslo], české má navíc i [+pád]. O příznakovosti se ale mluví v různých jazykových plánech, např. v sémantice bychom si to mohli představit tak, že "člověk" je nepříznakový ([HOMO]), kdežto "muž" je příznakový ([HOMO][+samec]), nebo "husa" je nepříznaková ([ANSER]), ale "houser" je příznakový ([ANSER][+samec]) atd. Určitý lexém může být v rámci slovní zásoby příznakový, protože se běžně nepoužívá a vyžaduje zvláštní situaci či kontext (tj. příznak). To je pak např. "který" v určitém kontextu méně příznakové než "jenž" ("která" než "jež" atd.). A dotýká se to mimochodem třeba i genderové problematiky (v češtině byla právě maskulina většinou nepříznaková vůči příznakovým femininům ve smyslu dnešního "Studenti se bouřili" [student generický] vs. "Studentky se bouřily" [jen dámy], proti čemuž feministický pohled postavil jednou "Studující se bouří", aby nemusela být volba v podmětu a přísudek nebyl nucen být "bouřili", což je maskulinum, jindy zase různé rádoby všezahrnující grafismy typu "Studentky /i se bouřily/i"). A to už překračujeme jazyk a vstupujeme do obecnější sémiotické roviny: kravata je někde příznakový prvek oděvu, jinde by to byly tepláky, atd.
17.10.2014, 15:22 admin
dekuji
posledni vetu jsem smazal, ano. Jinak se obavam, ze to (priznakovost atd.) je uz strasne specializovane, aby se v tom vyznal laicky zajemce o lignvistiku. laicky mi priznakovost prijde jako "slozitost". kdyz hierarchie X a Y, co si pod tim konkretne predstavit? priklad: podstatna jmeno se v anglictine nesklonuji, maji ale mnozne cislo. vsude, kde je sklonovani, je i mnozne cislo? (nejde o to, zda to tak je, spis zda si to takhle nejak mam predstavovat)
16.10.2014, 23:01 petusek
Obtížnost relativní a absolutní
Pod svým příspěvkem jste tedy vznesl otázky ne zrovna triviální. Nejprve jsem se chtěl o tématu rozepsat šířeji, pak jsem si uvědomil, že na to nemám čas, a rozhodl se pojednat o tom stručně, leč záhy mi došlo, že bych Vás zkratkovitými poznámkami o bohatství této tématiky jednak ochudil, jednak snad i zmátl. Doporučím Vám tedy alespoň seznam klíčových termínů, které stojí za to si vyhledat, neboť s problematikou úzce souvisejí a poskytnou Vám alespoň nějaké odpovědi. K prvním dvěma "pod-otázkám" je vhodné načíst něco z oblasti lingvistiky zvané anglicky "Language Acquisition", tj. "osvojování jazyka", a to především z její subdisciplíny "Second Language Acquisition" (SLA), tj. "osvojování druhého jazyka". Tuto samozřejmě nelze dost dobře oddělit od poznatků o procesech "FLA". Pozornost si zaslouží zejména hypotézy (následuje nevyčerpávající výčet v kvazichronologickém pořadí) maskující se pod zkratkami ILH (tj. "Interlanguage Hypothesis"), CAH (tj. "Contrastive Analysis Hypothesis"), SLM ("Speech Learning Model"), PAM ("Perceptual Assimilation Model"), ale především (od konce 70. let 20. století) MDH ("Markedness Differential Hypothesis", což lze přeložit asi jako "hypotéza rozdílné příznakovosti"), ta se dnes jeví jako stěžejní a zdá se být dobrým prediktorem relativní obtížnosti osvojování L2. No, a když už jsem se tedy tak rozepsal, aniž bych vůbec něco kloudného napsal, alespoň stručné vysvětlení MDH (MHD vysvětlovat nehodlám - je to nad mé schopnosti!): "Lze předpovědět, že obtížnou se stane jakákoliv konstrukce CJ (cílového jazyka), která se bude od odpovídající konstrukce RJ (rodného jazyka) lišit a která bude zároveň příznakovější." A k tomu ještě něco málo o tom, co je to ta (typologická) příznakovost: "Konstrukce X je typologicky příznakovější ve vztahu k jiné konstrukci Y tehdy, když každý jazyk, který má X, má také Y, ale ne každý jazyk, který má Y, má nutně X." Už z toho mála, co jsem zvládl přes časovou tíseň napsat, by se mohl začít rodit nějaký ten obrázek. A ještě tedy poslední věta ke třetí "pod-otázce": O tom bylo, je a ještě bude mnoho psáno, relevantními oblastmi jsou kromě jazykové typologie a FLA také historicko-srovnávací lingvistika (zároveň ale třeba i sociolingvistika - ostatně těžko tyto disciplíny nějak oddělovat, když jsou tu více, tu ještě více provázány).
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.