Student World

O úniku dat z britského Climatic Research Unit na University of East Anglia se již v českých on-line médiích podrobně psalo. Viz např.:

Lidové noviny: Některé emaily například dokládají koordinované mazání starších zpráv týkajících se studií dokládajících globální oteplování v současnosti, nebo například možnostech omezení vlivu „oteplovacích skeptiků“ a dalších ve vědě eticky velmi pochybných postupech.

Neviditelný pes: Kdyby se ta situace měla k něčemu názornému přirovnat, tak asi k tomu, že by vzniklo alarmistické hnutí při ubývání Měsíce. Vlády by se shodly na kjótském protokolu, který by měl za cíl zastavit ubývání Měsíce a způsobit jeho přibývání. A tak dále, můžete si doplnit dle vlastní fantazie.

V této souvislosti je poněkud bizarní vyjádření provozovatelů webu, které cituje americký Computerworld. Důležité je podle něj ne to, co se v e-mailech objevilo, ale co se neobjevilo – prý žádné známky falšování dat (na toto téma ovšem opět např. Lidové noviny zde a zde). Žádné doklady o spiknutí se Sorosem, komunisty nebo vegetariány nebo snahy popřít, že ve středověku bylo ještě podstatně tepleji než dnes (Medieval Warm Period – ovšem ve starší česky psané literatuře se tomuto období říkalo klimatické optimum, to už se dnes raději nepoužívá). Příkladná ušlechtilost, po IPCC evidentně další kandidáti na Nobelovu cenu za mír. Myšlenka, že globální oteplování je spiknutím vegetariánů, je bezpochyby velmi vlivná – vegetariánem je např. Lomborg (zde na ScienceWorldu viz např. Bajka o topících se ledních medvědech).

Nicméně bohužel takhle sebraná data tak jako tak nemají moc smysl, protože se s nimi mezitím mohlo libovolně manipulovat. Celá záležitost má teď trochu charakter frašky. Co bychom si naopak řekli, kdyby se někde objevily e-maily o tom, že NASA tají existenci UFO? Nebo doklady o tom, že Newton falšoval astronomická data (přičemž evidentně se choval ke svým konkurentům neférově)? Dá se to otáčet libovolně, vytvářet všemožné spiklenecké teorie včetně toho, že Climatic Research Unit to celé zorganizoval sám, aby ukázal, že se manipulovalo jen trochu, ale jako celek je „klimatická agenda“ správná.

Z vědeckého hlediska by mělo být podstatné „jak to je“, to ovšem těžko zjistit. Nemáme technologii na výrobu x kopií slunečních soustav, kde by se např. testovaly různé dopady různých emisních politik. Na experimentu, jehož výsedky by se všeobecně uznaly, se lze těžko shodnout. Jak ukazují i odkazy výše, celá představa globálního oteplování způsobeného člověkem je proto jako celek obtížně falzifikovatelná – ale zase, to platí i jinde, problém je falzifikovat i evoluci. Ovšem rozdíl je v tom, že z evoluční teorie nevyplývá žádný alarmismus, mesiášství či výzvy k politickým krokům. Takže to znamená znedůvěryhodnění celé „oteplovací vědy“? Na to by ovšem někteří vědci zase mohli říct: My prostě poskytujeme data a možné scénáře, záleží na politicích, co si z nich vyvodí. Asi jako když na něco upozorňují epidemiologové (jistě na začátku představy globálního oteplování byla nějaká data, nikoliv spiknutí, vždyť předtím se naopak strašilo novou dobou ledovou)… V rámci IPCC je ovšem vědecká, mediální a politická agenda promíchána krajně neprůhledně. Chtělo by to všechny tyto roviny oddělit, to je však zjevně nereálné. Politická nadstavba, příslušný étos „je třeba zachránit svět“ je odpuzující. 

Možná tedy nejrozumnější je být skeptický ke všemu a namísto úvah, zda civilizaci ohrožují spíše klimatické změny nebo klimatičtí alarmisté, se prostě zabývat něčím jiným?

Z technického hlediska je zajímavější, jak vlastně k úniku dat došlo. I mocní tohoto světa přistupují často ke své elektronické komunikaci značně naivně (Útočníci se dostali do e-mailu Sarah Palinové na Yahoo, Během americké prezidentské kampaně zmizela oběma stranám důvěrná data, SecurityWorld). V případě Climatic Research Unit ale zřejmě nebyly odcizeny pouze e-maily jednoho konkrétního člověka (ty jsou snad např. zde, ale nejspíš nejde o jediná data vynesená ven). Nejpravděpodobnějším scénářem je podle amerického Computerworldu proto akce někoho zevnitř organizace.

autor Pavel Houser