Student World

***oznámení Tiskového odboru AV ČR

Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

Čidla neboli receptory bolesti (nociceptory) v buněčných membránách patří mezi tzv. TRP kanály pro kationty (Transient Receptor Potential), které u nás studují na molekulární úrovni pouze badatelé ve Fyziologickém ústavu AV ČR. Jaké metody se používají? Vědci nejprve pomocí genů přinutí kolonie přizpůsobivých a množivých buněk (HEK buněk původně z ledvin), aby si vyrobily TRPV1 kanály a zabudovaly je do membrán. Pak se zkoumá jejich činnost a průtok iontů přes membránu. Nejprve v klidu, kdy jsou kanálky většinou uzavřené, poté se buňky „bolestivě“ stimulují, např. náhlým ohřevem submilimetrovou kapilárou s protékajícím horkým roztokem aplikovaným přímo na měřenou HEK buňku pod mikroskopem. Zároveň se elektrofyziologicky měří nepatrné nanoproudy z celé buňky pomocí velmi jemných mikroelektrod tzv. terčíkového zámku, nebo se na TRP kanály a jiné bílkovinné struktury v membráně naváží fluorescenční barvy, které mění svou intenzitu podle stupně bolestivého dráždění. Těmito sondami lze dokonce měřit přenos energie, jakousi rezonanci, mezi sousedními částmi bílkovinných řetězců v membráně. Tak můžeme přímo virtuálním prstem ukázat na ty úseky, jež se při bolestivém vjemu aktivují.

Kromě popsaného působení kafru na kanálky bolesti tým Dr. Viktorie Vlachové také objevil, že tato látka zpevňuje buněčnou membránu, v níž jsou TRPV1 kanály uloženy. Tím je značně omezena pohyblivost těchto bílkovin a zřejmě se omezuje i jejich otevírání, přičemž elektrický signál pro bolest klesá. „Díky těmto novým poznatkům o molekulových příčinách vzniku bolesti bude nyní snazší příprava nových „knowledge-based“ analgetik bez škodlivých vedlejších účinků. Lépe též porozumíme účinkům látek, které se již dnes k tlumení bolesti používají.“

Více údajů naleznete v publikaci:

Maršáková Lenka, Touška Filip, Krůšek Jan, Vlachová Viktorie: Pore Helix Domain Is Critical to Camphor Sensitivity of Transient Receptor Potential Vanilloid 1 Channel, Anesthesiology, Post Author Corrections, 6 February 2012

autor