Vcelku logicky dáváme přednost komunikaci se známými a přáteli – vybrali jsme si je právě proto, že se mezi nimi cítíme dobře. I v rámci zaměstnání s někým komunikujeme raději.
Nicméně ve fungující firmě musí spolupracovat i lidé, kteří po zaměstnání spolu nechodí na pivo a jsou si celkem ukradení, eventuálně se osobně vůbec neznají.
Ben Collingsworth a Ronaldo Menezes z Florida Institute of Technology v Melbourne zjistli, že v Enronu se krátce před krachem společnosti na konci roku 2001 situace změnila. Když analyzovali logy e-mailů posílaných mezi zaměstnanci (k vlastním textům přístup neměli, pouze k informacím kdo, komu, kdy a jak často poštu posílal), ukázalo se, že ve firmě náhle poklesla výměna informací mimo skupiny, v nichž si lidé psali i osobně – tedy něco jako sdílení informací mezi jednotlivými odděleními.
Pokud by se prokázalo, že tento jev má obecnější platnost, dalo by se pouze na základě analýzy logů na e-mailovém serveru získat informace o hrozízích potížích firmy, o nespokojenosti zaměstnanců v určitém oddělení, nebo možná i o jednotlivcích-sabotérech. Samozřejmě s mnoha výhradami k takovému přístupu. Podrobnosti SecurityWorld.
