Levotočivá kyselina asparagová snáze krystalizuje?
Už řadu desetiletí si vědci lámou hlavu, zda to, že živá příroda preferuje některé optické izomery (např. „levotočivé“ L aminokyseliny) je náhoda, nebo zda to má nějaký hlubší důvod. Spekuluje se o vlastnostech vody, poloze Země ve vesmíru a orientaci kosmického záření. Pokud většinu organických látek dopravily na Zem komety, pak je možné, že levotočivé […]
Sdílet
Už řadu desetiletí si vědci lámou hlavu, zda to, že živá příroda preferuje některé optické izomery (např. „levotočivé“ L aminokyseliny) je náhoda, nebo zda to má nějaký hlubší důvod. Spekuluje se o vlastnostech vody, poloze Země ve vesmíru a orientaci kosmického záření. Pokud většinu organických látek dopravily na Zem komety, pak je možné, že levotočivé podoby aminokyselin převládly už mimo Zemi.
Tu Lee a Yu Kun Lin nyní v časopisu Crystal Growth & Design, který vydává Americká chemická společnost, přišli se zjištěním, že v podmínkách simulujících „prapolévku“ na Zemi před vznikem života se levotočivá a pravotočivá forma kyseliny asparagové chovají jinak: levotočivá z roztoku výrazně rychleji krystalizuje. Možná právě tato vlastnost vedla k tomu, proč si život zvolil L aminokyseliny (a D formu postupně „přestavěl“).
Zdroj: Eurekalert
Poznámka: Není bohužel moc jasné, proč by tomu tak mělo být, oba optické izomery by přece měly mít stejné fyzikálně-chemické vlastnosti…?
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.