Student World

Může to být, jak pravil starší výklad, prostě náhoda, na začátku byla vybrána jedna varianta a pak evoluce už po další miliardy let musela pokračovat ve stavbě s příslušně orientovaným „lešením“. Nicméně zbývá vysvětlit novější zjištění, že L aminokyseliny převládají i v některých meteoritech.

Prvotní příčinou může být polarizace záření hvězd, které způsobuje rozdílnou stabilitu obou forem. To, že pozemský život není zrcadlově obrácený, by pak prostě vyplývalo z toho, kde se nacházela sluneční soustava před miliardami let. V pozemských podmínkách (pokud pomineme organismy) ovšem není jedna forma nijak stabilnější než druhá. Je tedy možné, že k převládnutí L formy došlo právě na kometách, asteroidech a dalších tělesech, které přinášely na Zem organické látky. To by ukazovalo, že mnohé prebiotické procesy probíhaly spíše mimo Zem než v „prapolévce“.

Daniel Glavin a Jason Dworkin z NASA nyní ukázali, že převaha L formy v „mimozemských“ aminokyselinách je větší tam, kde jsou přítomné ve formě vodných roztoků. Voda funguje jako výrazný akcelerátor převahy levotočivých aminokyselin. Pravotočivé mizí rychleji, snad následkem polarizovaného světla hvězd nebo jiným mechanismem. Naopak vyschlé krystalky aminokyselin mají tendenci podléhat racemizaci.

Nějaký asteroid obsahující vodu mohl při srážce přinést na Zem už prakticky „vyčištěné“ L aminokyseliny. Z druhé strany z toho vyplývá, že pokud v meteoritech nenalezneme racemát (směs obou forem 1:1), není to žádným důkazem biologického původu.

Zdroj: New Scientist

Spekulace na toto téma a roli vodných roztoků pro převládnutí L formy přináší také článek Převládly L-aminokyseliny kvůli vlastnostem vody?

autor Pavel Houser