Student World

I když si stále představujeme, jak propojíme svá těla či jiné živé tkáně a elektroniku do jediného harmonicky fungujícího celku, stále narážíme na určité překážky. Elektrické systémy organismů s těmi anorganickými přirozeně nekomunikují; namísto pohybu elektronů je totiž organická elektrochemie postavená (obecně) na potenciálu vodíkových inontů či (ve specializovaných systémech typu nervové tkáně) signálu pomocí iontů sodíku a draslíku. Některé látky používané v elektronice navíc nemohou být v tkáni „jen tak“, protože by působily toxicky.

Pochopitelně se zkoumá, jak to vše propojit a připravit rozhraní – cyberware – v pokud možno hladké, bezešvé podobě. Jednou z možností by mohl být i melanin, běžné barvivo. Svými elektrickými vlastnostmi je to polovodič, na rozdíl od jiných organických polovodičů se ale vyskytuje přímo v tělech, lidí i třeba hlavonožců. Navíc prý jeho polovodivost kombinuje ionty a elektrony, má tedy jít o prostě ideální přemostění stále trochu obtížně kompatibilních světů…

Podrobnosti Computerworld.cz.

Poznámky:

– Nezaměňovat melanin a melatonin (spánkový hormon), různé sloučeniny s podobným názvem.

– Jak si představit, že vlastnosti polovodiče mají kombinovat elektronovou a iontovou vodivost?

– Je to všechno zase tolik potřeba? Kardiostimulátory jsou zde dávno, prototypy implantátů v mozku fungují také bez podobných fíglů…

autor