***tisková zpráva České nukleární společnosti
To přinese růst cen elektřiny, menší energetickou bezpečnost a ohrožení snahy zamezit klimatickým změnám. Uvedla to ve svém nové studii „2011 World Energy Outlook“ Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Podle IEA bude velmi nesnadné a nákladné najít takové nízkouhlíkové technologie výroby elektřiny, které by pomohly zamezit předpokládanému zvýšení průměrné celosvětové teploty o dva stupně Celsia. Očekává se, že větší rozšíření podobných technologií umožňujících efektivnější spotřebu elektřiny, širší využívání ukládání oxidu uhličitého a hlavně skladování vyrobené elektřiny, bude reálné až v roce 2035. Do této doby bude tedy pokrytí poptávky po elektřině obtížné.
Mnoho záleží na tom, zda budou uvedeny do provozu nové jaderné zdroje. Pokud se ale dokončí pouze polovina předpokládaných jaderných projektů, bude při rostoucí poptávce po elektřině třeba spalovat mnohem více fosilních paliv. Předpokládaný růst poptávky po uhlí v tomto případě dvakrát překročí objem současného exportu uhlí z Austrálie, v případě spalování plynu to znamená zvýšit celosvětové dodávky o objem rovný dvěma třetinám současného exportu plynu z Ruské federace.
Světová jaderná energetika v číslech:
■ V roce 2010 pokrývaly jaderné elektrárny zhruba 13 procent světové poptávky po elektřině. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 1996, a to 18 procent.
■ Na začátku roku 2010 vyrábělo elektřinu 441 reaktorů ve 30 zemích světa s celkovým instalovaným výkonem 393 GW (374 GWnet). Podíl zemí OECD na světové jaderné energetice dosáhl 83 procenta.
■ 17 dalších zemí oznámilo, že hodlá stavě jaderné elektrárny.
■ Stavba nových jaderných reaktorů se uskuteční zejména v zemích mimo OECD, a to 56 projektů z celkových 67. Největší podíl budovaných reaktorů připadá na Čínu (63 procent), dále na Ruskou federaci (13 procent).
■ Průměrné stáří jaderných reaktorů vyrábějících elektřinu dosáhlo na konci minulého roku 26 let.
