Nejnovější studie sice nepřináší jednoznačné vysvětlení, ale zavrhuje jednu z méně atraktivních možností.
Podle mnoha nezávislých měření kosmických vyslanců lidstva, kteří v posledních letech pracovali nebo pracují na oběžné dráze Marsu, je metan do atmosféry planety stále dodáván. Metan může mít biologický i geologický původ. První možnost je sice velmi vzrušující ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by zdrojem byly primitivní živé organismy, ukrývající se někde pod povrchem čtvrté planety sluneční soustavy.
Metan přežije v atmosféře jen maximálně několik set let, což je na geologické škále jako lusknutí prstu. Po této době je metan zničen chemickou reakcí díky působení slunečního záření.
Coby zdroj metanu byly zmiňovany meteoroidy, dopadající na povrch planety. Na tom by nebylo nic zvláštního, i naše planeta se denně střetává s kosmickými vetřelci rozličných velikostí. Než jsme dopsali tento článek zvětšila se hmotnost Země, díky meteoritům které dopadly na její povrch, o nějaký ten kilogram.
Mars v tomto ohledu pochopitelně není výjimkou, ba naopak. Jeho řídká atmosféra propustí i menší kosmické poutníky. Když meteoroid sviští atmosférou je vystaven velké teplotě, což způsobuje chemické reakce, při kterých se uvolňuje metan. Určitá část metanu na Marsu má tedy původ v meteoroidech. Je však tento přísun metanu natolik velký, aby způsobil vrásky zastáncům života na Marsu? Podle vědců z Imperial College London nikoliv. Dle jejich závěrů je množství takto „vyrobeného“ metanu téměř zanedbatelné.
Tým vzal vzorky meteoritů, vystavil je teplotě okolo 1 000 °C a analyzoval uvolněné plyny. Na základě dat bylo velmi jednoduché dopočítat, že meteoroidy nesou odpovědnost jen za asi 10 kg metanu ročně. Podle měření kosmických sond by to však mělo být něco mezi 100 až 300 tunami.
Zdroj metanu by mohla odhalit společná mise Evropské kosmické agentury a NASA, plánována na rok 2018.
Převzato z webu Exoplanety.cz.
