Student World

tisková zpráva 1. lékařské fakulty UK

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN pod vedením MUDr. Sergeje Zacharova, vedoucího lékaře Toxikologického informačního střediska, provádí v určitém časovém odstupu sledování zdravotního stavu 50 lidí, kteří se otrávili při tzv. metanolové aféře v roce 2012 a 2013. Dlouhodobé zkoumání následků otravy může dát mimo jiné i odpověď na otázku, zda vystavení člověka působení tohoto jedu, byť v malých koncentracích, může být původcem nemocí s podobnými příznaky, jako je Parkinsonova choroba nebo polyneuropatie (porucha periferních nervů).

„Výsledky našich vědců jsou unikátní nejenom vlastním přínosem pro medicínu a pacienty, ale jsou ojedinělé i okolnostmi svého vzniku. Systematické dlouhodobé zkoumání zdravotního stavu lidí po hromadných otravách metanolem zatím nemá ve světě obdoby,“ uvedl děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Účinkům jedovatého metanolu v malých koncentracích jsou vystaveni lidé v nejrůznějších pracovních prostředích – v potravinářství, chemickém, farmaceutickém průmyslu atd. Používá se například jako rozpouštědlo, součást barviv, nemrznoucích směsí, pohonných hmot apod. „Rádi bychom zjistili, zda i malé koncentrace metanolu mohou při dlouhodobém působení na člověka negativně ovlivnit zdraví a zda případně mohou způsobit příznaky, jakými se vyznačuje Parkinsonova choroba, nebo poškodit periferní nervový systém a orgány zraku,“ přibližuje dr. Zacharov. Vysvětluje, že příznaky Parkinsonovy nemoci jako je například třes, špatná koordinace pohybů, ztuhlost, aj., jsou způsobeny patologií hlubokých struktur mozku, bazálních ganglií. Poškození bazálních ganglií mozku se zjistila v průběhu části studie i u skoro poloviny lidí, kteří otravu metanolem přežili.
Studie nyní vstoupila do druhé fáze. V první etapě, jejíž výsledky byly zveřejněny letos v březnu, se zjistilo, že lidé po určité době od otravy měli nervový systém a zrak poškozený ve větší míře než při propuštění z nemocnice. „Zhruba pětina pacientů již při propuštění vykazovala poškození zraku nebo poruchy nervového systému. Cílená vyšetření zraku a centrálního nervového systému se však dělala pouze u těch, kteří měli výrazné klinickými příznaky. Běžně se neprovádělo ani vyšetření periferního nervového systému při akutní otravě,“ uvedl MUDr. Zacharov. Všechna uvedená vyšetření lékaři dělali až v první fázi studie bez rozdílu u všech pacientů, kteří se této fáze studie zúčastnili. Při vyšetření mozku magnetickou rezonancí se zjistily u více než 40 procent lidí známky poškození bazálních ganglií a jiných struktur mozku. Neurologické a elektromyografické vyšetření ukázalo, že 30 procent lidí má známky poškození periferních nervů, jež se projevuje například ztrátou citlivosti končetin. V jedné třetině uvedených případů byla potvrzena cukrovka jako možná příčina polyneuropatie.
V nynější etapě budou provedena další vyšetření stejných lidí, která by měla osvětlit, zda se časem stav nemocných zhoršuje či naopak zda následky otravy ustupují. „Optimální by bylo sledovat stav pacientů po dobu například šesti let, s časovým odstupem 1,5 roku. Další projekt by mohl navazovat na tyto výsledky,“ říká MUDr. Sergej Zacharov.
V období hromadných otrav metanolem v roce 2012 a 2013 bylo ve zdravotnických zařízeních v České republice hospitalizováno více než 100 pacientů po akutní otravě, z nichž přibližně 80 procent otravu přežilo. Přes 20 lidí zemřelo mimo zdravotnická zařízení. Poněvadž nebylo možné detekovat ani zlikvidovat všechny láhve s nebezpečným alkoholem, k otravám ojediněle dochází dosud.
„Odborníci z 1. lékařské fakulty a VFN hrají klíčovou roli ve výzkumu metanolu. Na studii spolupracují kolegové z Neurologické, Radiodiagnostické a Oční kliniky, Kliniky adiktologie a IKEM (studie možných genetických dispozicí k těžšímu průběhu a závažnějším následkům otravy). Pro vědu i pro naše studenty je důležité, že hromadná otrava metanolem tentokrát vypukla v zemi nejen s kvalitním odborným zdravotnickým zázemím, ale i příslušným přístrojovým a materiálním vybavením. Výsledky týmu vedeného dr. Zacharovem byly již publikovány v renomovaných mezinárodních časopisech, včetně Kidney International Journal“, uvedla přednostka Kliniky pracovního lékařství prof. Daniela Pelclová.
Doplnila, že výzkum se mohl uskutečnit díky Národnímu akčnímu programu Ministerstva zdravotnictví v letech č. 36/ 2013 a č. 12/2014, projektu Univerzity Karlovy v Praze PRVOUK P25/1LF/2 pod vedením prof. MUDr. J. Škrhy, DrSc., a přístrojového vybavení z evropského projektu Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze (reg. č. CZ.2.16/3.1.00/24.12). Výsledky byly prezentovány již na řadě evropských kongresů, včetně kongresů Evropské asociace klinických toxikologů a toxikologických středisek (EAPCCT), což přispělo ke zvolení MUDr. S. Zacharova do výboru EAPCCT a udělení titulu Fellow (FEAPCCT) prof. Pelclové.

autor