Student World

***tisková zpráva Nemocnice Na Homolce

Jako první na světě provedli lékaři Nemocnice Na Homolce složitou operaci výdutí (vakovitého rozšíření) břišní aorty a obou pánevních tepen pomocí chirurgického robota da Vinci. Pacientem byl šestasedmdesátiletý muž. Šlo o zcela nový typ robotického chirurgického zákroku. Náročná operace trvala šest hodin, uvedl primář Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce a operatér doc. MUDr. Petr Štádler, Ph.D.

„Unikátnost výkonu spočívala v tom, že jsme pacientovi při kombinovaném postižení břišní aorty a pánevních tepen našili v dutině břišní roboticky tři cévní anastomózy (spojení), zatímco dosud jsme pomocí robota dělali maximálně dvě. Chirurgický zákrok byl nyní pro pacienta díky použití robota mnohem šetrnější – místo řezu na břiše měl jen malé vpichy a rychleji se zotavoval.“ říká primář Štádler.

Příčinou vzniku výdutě jsou degenerativní změny velké elastické tepny nejčastěji na podkladě aterosklerotických nebo i zánětlivých změn. Častěji jsou postiženi muži, u kterých výskyt výdutě břišní aorty významněji stoupá ve věku nad 60 let. „Hlavní nebezpečí spočívá v riziku prasknutí výdutě aorty, které představuje 80-90 procentní úmrtnost. Polovina lidí umírá na místě, polovina z těch, co nezemře, zemře dříve, než se dostane na operační sál. Na operačním sále se pak dále podaří zachránit opět jen kolem padesáti procent operovaných,“ vysvětluje primář Štádler.

Ke vzniku tohoto onemocnění mají někteří lidé genetické dispozice. Mimo dědičného zatížení k němu přispívá i nesprávná životospráva, kouření a nedostatek pohybu. „Strava plná živočišných tuků vede ke zvýšenému obsahu cholesterolu v krvi a tvorbě aterosklerotických plátů v tepnách.Vysoký krevní tlak je významným rizikovým faktorem u výskytu výdutě aorty ,“ uvedl docent Štádler. Doplnil, že pacient, kterému provedl unikátní operaci výdutí aorty a pánevních tepen, měl vysoký krevní tlak i vysoký obsah cholesterolu v krvi.

„Na výdutě tepen se přijde často pouhou náhodou, například při ultrazvukovém vyšetření žlučníku či ledvin nebo při jiném komplexním vyšetření. Někdy může být první známkou projevu výskytu výdutě aorty její prasknutí,“ upozornil primář Štádler.

Pokud se u pacienta výduť včas zjistí, lékaři sledují dynamiku jejího růstu a celkovou velikost. Růst větší než 0,5 centimetru za půl roku nebo více jak jeden centimetr za rok by neměl nechat lékaře v klidu . K operaci břišní aorty indikují obvykle pacienty, u nichž je průměr výdutě větší než 55 milimetrů. Operaci mohou provést buď otevřeně, laparoskopicky nebo roboticky. Každá má určitou výhodu. Pro pacienta je nejšetrnější robotická operace.

„Prevencí choroby je hlídat si krevní tlak a pokud je zvýšený, tak ho včas léčit. Pokud se onemocnění objeví v rodině, musí se člověk od padesáti let výše intenzivněji sledovat, protože má pravděpodobně k nemoci dispozice,“ dodal docent Štádler.

Primář Štádler je průkopníkem v roboticky asistovaných cévních operacích v Evropě i v zámoří, školí i lékaře v americkém Houstonu. Robotickou cévní operativou se Nemocnice Na Homolce zařadila mezi přední světová pracoviště, kde se tyto výkony provádějí. V jejich počtu a úspěšnosti je na prvním místě ve světovém žebříčku, řadu cévních operací provedla ve světové premiéře. Lékaři zde provádějí zejména rekonstrukce pánevních tepen a břišní aorty – do dneška mají za sebou zhruba 180 takových zákroků.

Centrum robotické chirurgie v Nemocnici Na Homolce zahájilo provoz v říjnu 2005. Od té doby se zde uskutečnilo téměř 1000 roboticky asistovaných zákroků. V současné době se pomocí robota rutinně operuje v oborech urologie, všeobecná chirurgie, cévní chirurgie, gynekologie a kardiochirurgie.

autor