Scienceworld | Negativní dopady podpory obnovitelných zdrojů energie

Negativní dopady podpory obnovitelných zdrojů energie – přehled

Aktuality | 18.03.2010

Studie madridské Univerzity krále Juana odhaduje náklady na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů vynaložené od roku 2000 na 28 mld. EUR. Studie essenského institutu RWI vyčíslila náklady na podporu fotovoltaických a větrných elektráren ve stejném období na více než 70 mld. EUR.

Sdílet

***tisková zpráva České nukleární společnosti

Obě studie skepticky hodnotí přínos obnovitelných zdrojů k vytváření nových pracovních míst, tzv. green jobs a ke snižování emisí skleníkových plynů. Z obou studií je patrné, že i při investování obrovský prostředků a při výhodných klimatických podmínkách jsou obnovitelné zdroje schopny pokrýt jen malý zlomek výroby elektřiny.

Z tohoto hlediska nejsou obnovitelné zdroje, které se i v České republice těší obrovské finanční podpoře, dlouhodobou alernativou pro českou energetiku ani pro omezování produkce skleníkových plynů. Nejvhodnější cestou pro naplnění cílů v redukci emisí skleníkových plynů, a to z environmentálního i ekonomického hlediska, je proto i nadále jaderná energetika. Navíc například k výrobě fotovoltaických panelů je zapotřebí toxických těžkých kovů a po jejich odsloužení z nich vznikne nebezpečný odpad. Na rozdíl od jádra však není v ceně elektřiny z fotovoltaiky zahrnuto bezpečné likvidování tohoto odpadu.

Ekonomické dopady podpory obnovitelné energie: zkušenost SRN

Vedoucí výzkumu: Prof. Colin Vance, Ph.D.

Rheinisch-Westfälisches Institut für Wirtschaftsforschung, říjen 2009

Hlavní závěry studie:

Německá politika obnovitelných zdrojů, především pak program dotovaných výkupních cen, neposkytuje tržní stimuly potřebné pro funkční a nákladově efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů v SRN. V některých případech je vládní podpora naopak kontraproduktivní. (str. 4)

V roce 2008 mělo Německo po USA druhý nejvyšší instalovaný výkon ve větrné energii a nejvyšší instalovaný výkon ve fotovoltaice (druhé bylo Španělsko). Podíl větrné energetiky na výrobě elektřiny byl ve stejném roce 6.3 %. Fotovoltaika se na výrobě podílela pouze 0,6 %. (str. 11)

Odhad celkové hodnoty veřejné podpory výroby elektřiny z fotovoltaických systémů mezi lety 2000 a 2010 přesahuje 53 mld. €. Větrná energetika ve stejném období získá podporu ve výši přes 20 mld. €. (str. 17 a 18)

V roce 2008 tvořil příspěvek na obnovitelné zdroje, který spotřebitelé platili v cenách za elektřinu, 7,5 % z průměrné ceny elektřiny pro domácnosti. (str. 13)

Zastánci obnovitelných zdrojů často je často označují za zdroj nových pracovních míst a vyšší poměr pracovní síly na jednotku energie považují za benefit. Z ekonomického hlediska však vyšší nároky obnovitelných zdrojů na pracovní sílu naopak snižují výrobní potenciál ekonomiky. (str. 6–7)

Pozitivní efekty obnovitelných zdrojů na zaměstnanost v SRN závisí především na exportu německých obnovitelných technologií, jehož objem je v posledních letech nízký a naopak ho výrazně převyšuje import technologií z Číny a Japonska. (str. 23)

Dotační podpora fotovoltaiky v Německu vychází na výši 175 tis. €/pracovní místo, což zdaleka přesahuje průměrnou roční mzdu. (str. 24)

Řada empirických studií ukazuje, že v dlouhodobé perspektivě je bilance tvorby pracovních míst je v případě obnovitelných zdrojů rovna nule nebo záporná. Je pravděpodobné, že nová pracovní místa by zanikla, pokud by byla vládní podpora ukončena. (str. 25)

Negativní efekty veřejné podpory obnovitelných zdrojů:

Existují levnější způsoby redukce skleníkových plynů než jsou obnovitelné zdroje. V roce 2008 činily náklady na úsporu jedné tuny skleníkových plynů při využití fotovoltaických zdrojů 716 €. Cena jedné tuny v případě větrných elektráren byla výrazně nižší (54 €), nicméně stále několikanásobně převyšovala tržní cenu emisní povolenky. (str. 8)

Závislost obnovitelných zdrojů především na plynových záložních kapacitách, pro které je nutné plyn dovážet, podkopává jejich využití pro posílení energetické bezpečnosti SRN. (str. 26)

Veřejná podpora je kontraproduktivní i z hlediska rozvoje technologií pro obnovitelnou energii. Naopak technologické inovace brzdí, protože podporuje výrobce, aby zůstali u současných technologií. (str. 27)

Vývoj podpory obnovitelných zdrojů v Německu:

V roce 1991 zavedla SRN zákon o dotovaných výkupních cenách. Distributoři měli povinnost vykoupit „zelenou“ elektřinu za 90 % maloobchodní ceny elektřiny, což výrazně přesahovalo cenu výroby konvenční elektřiny. (str. 12)

V roce 2000 vstoupil v účinnost zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který garantuje stabilní výkupní ceny po dobu 20 let. Výše výkupních tarifů výrazně přesahuje výrobní cenu konvenční elektřiny, která se pohybuje mezi 2 a 7 eurocenty/kWh. V roce 2009 dosáhly výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky 43 eurocentů/kWh, což je o 7 eurocentů méně než v roce 2000. (str. 12)

Veřejná podpora přinesla prudký rozvoj fotovoltaických instalací, a to především mezi lety 2006 a 2008. Zatímco v roce 2000 činil v Německu instalovaný výkon solárních elektráren 100 MW, o osm let později již dosáhl 5 311 MW. (str. 15)

Celý text studie (PDF)

Studie vlivu veřejné podpory obnovitelných zdrojů energie na zaměstnanost

Vedoucí výzkumu: Gabriel Calzada Álvarez

Univerzita krále Juana Carlose, Madrid, březen 2009

Hlavní závěry studie:

Za solárním boomem ve Španělsku stojí dva vzájemně se posilující faktory, které se potkaly v posledním desetiletí – vysoká míra veřejné podpory a snadno dostupné komerční úvěry, které mohli investoři získat v letech 1998-2007. (str. 19)

Podpora vytváření tzv. green jobs (zelená pracovní místa) je ve Španělsku kontraproduktivní. Ve skutečnosti pracovní místa likviduje. Od roku 2000 vzniklo ve Španělsku díky veřejné podpoře zhruba 50,200 zelených pracovních míst (cca 0,25 % všech pracovních míst v ekonomice). Podle analýzy však zároveň v důsledku podpory 110 500 pracovních míst zaniklo. (str. 38 a 8)

Každý „zelený“ megawatt instalovaného výkonu v průměru zlikviduje 5,28 pracovního místa jinde v ekonomice. Nejvíce pracovních míst (8,99) zaniká kvůli fotovoltaice. (str. 40)

Od roku 2000 do konce roku 2008 vynaložilo Španělsko na veřejnou podporu obnovitelných zdrojů ve formě dotovaných výkupních cen, zelných bonusů a investičních dotací 28,671 miliard €. (str. 37)

Průměrná dotace na tvorbu jednoho zeleného pracovního místa byla 571,138 €. Nejvyšší dotace plynula na tvorbu místa v sektoru větrné energie (1,067 mil. €). Na druhém místě byla fotovoltaika s 667,8 tis. € na jedno pracovní místo. (str. 35)

Dvě třetiny zelených pracovních míst vznikly ve výrobě, výstavbě a instalaci obnovitelných zdrojů. Čtvrtina připadla na administrativní pozice, marketing a vedení projektů. Pouze jedno místo z deseti vzniklo v oblasti provozování a údržby obnovitelných zdrojů a mělo tudíž trvalejší charakter. (str. 8)

Negativní efekty veřejné podpory obnovitelných zdrojů:

Vysoká cena elektřiny kvůli politice tvorby zelených pracovních míst vytlačuje energeticky náročný průmysl do zemí, kde jsou náklady na elektřinu nižší. (str. 41)

Veřejné prostředky vynaložené na podporu obnovitelných zdrojů představují kapitál, který mohl být investován do jiných sektorů ekonomiky mnohem efektivněji. Stejná hodnota investice by v jiném odvětví mohla vytvořit mnohem více pracovních příležitostí. (str. 30)

Obnovitelné zdroje konzumují obrovské zdroje z kapes daňových poplatníků. Roční platba, která se ve Španělsku vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů, odpovídá 4,35 % sumy vybrané na dani z přidané hodnoty anebo 5,6 % všech korporátních daní vybraných v roce 2007. (str. 42)

Vývoj podpory obnovitelných zdrojů ve Španělsku:

V současné době má formu regulovaných výkupních cen, zelených bonusů, úvěrů a finanční podpory od státních institucí a dotací od regionálních samospráv. (str. 8)

První tarify pro regulované výkupní cen elektřiny vyrobené v obnovitelných zdrojích byly nastaveny královským dekretem v roce 1994. (str. 6)

V roce 2004 došlo ke změně královského dekretu a k navýšení tarifů u fotovoltaiky o 575 % a u větrné energie o 90 % nad průměrnou referenční sazbu ceny elektřiny, kterou stanovuje španělská vláda (je zpravidla vyšší než tržní cena elektřiny). (str. 6)

V roce 2005 stanovila španělská vláda cíl dosáhnout 371 MW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích do roku 2010. Tento cíl Španělsko splnilo již v roce 2007 (547 MW instalovaného výkonu). Následně vláda svůj cíl zvýšila na 1200 MW. (str. 24)

Kvůli rychlému nárůstu instalovaného výkonu se vláda rozhodla změnit pravidla regulace cen a schválila roční přechodné období, které končilo v září 2008. Nejistota o finální formě podpory investory motivovala k vybudování co největšího objemu instalovaného výkonu do konce přechodného období. Zde je třeba hledat důvod boomu solární energetiky ve Španělsku, kde do roku 2008 vznikly solární elektrárny s celkovým instalovaným výkonem téměř 3000 MW. (str. 24)

Svůj podíl na solárním boomu má také španělský bankovní sektor. Kvůli finanční krizi začaly španělské banky ve druhé polovině 2007 tlumit poskytování úvěrů developerům, dopravním firmám, strojírnám apod. Výstavbu obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren, však díky veřejné podpoře nadále preferovaly. Objem úvěrů poskytnutých v letech 2007 a 2008 na obnovitelné zdroje prudce stoupl (meziroční nárůst objemu úvěrů mezi 2006 a 2007 ve výši 44,9 %). (str. 30)