Student World

oznámení Tiskového odboru AV ČR

Český vědecký tým společně s mezinárodními spolupracovníky zjistil, že netopýry v Palearktu chrání před smrtelnou nemocí zvanou syndrom bílého nosu (white-nose syndrome, WNS) mechanismus tolerance patogenu. To je nadějí pro severoamerické druhy netopýrů, u kterých epidemie WNS probíhá zvláště devastujícím způsobem. WNS je způsoben plísní Pseudogymnoascus destructans, jež může infikovat všechny netopýry zimující v podzemních prostorách, které jsou tímto agens kontaminovány. Zde zůstává plíseň dlouho životaschopná a infekční čeká na přílet svých hostitelů v dalším roce.

Plíseň je neškodná pro člověka, ale pro netopýry v Severní Americe je doslova zabijákem. Případný nedostatek hmyzožravých netopýrů v ekosystémech může mít značné nežádoucí dopady pro člověka, například ve formě zvýšených nákladů na ochranu plodin před škůdci. Odhalení mechanismů, které chrání netopýry před hromadnými úhyny v Eurasii, je značnou výzvou. „Rozhodně nemůžeme hovořit o rezistenci našich netopýrů k této plísňové infekci,“ vysvětluje Jiří Pikula z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. „Plíseň totiž prorůstá hluboko do kůže, stejně jako u zvířat v Severní Americe.“

Při studiu rozdílů v přežívání WNS se český tým zaměřil na vztah mezi kvantitou patogenu a rozvojem onemocnění v přirozených podmínkách. „Zkoumali jsme promoření populací netopýrů a množství patogenu na kůži létací blány zvířat v České republice, na Slovensku, v Lotyšsku a v Západosibiřské oblasti Ruska,“ uvádí Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. „Zjistili jsme vysokou prevalenci WNS u všech druhů, ve všech oblastech a napříč časem, spolu s velkým množstvím plísně na povrchu křídel netopýrů.“

Vysoká prevalence onemocnění a rozvoj velkého množství plísně v kombinaci s absencí poklesu populací netopýrů v Eurasii naznačuje existenci mechanismů tolerance, kdy hostitel limituje poškození způsobené patogenem a současně nebrání jeho množení. Mechanismus tolerance, který český WNS tým odhalil, lze považovat za adaptaci netopýrů na přítomnost patogenu v jejich životním prostředí.

„Naše výsledky dávají naději pro netopýry v Severní Americe,“ říká Martínková. „Z dlouhodobého pohledu se může vytvořit evoluční rovnováha mezi WNS plísní a hostiteli – netopýry, kteří mohou znovu v ekosystémech prosperovat.“

Český WNS tým se skládá z vědců z Akademie věd České republiky, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum byl zveřejněn v pátek 29. ledna 2016 v časopise Scientific Reports ve spolupráci s kolegy ze Slovenska, Slovinska, Lotyšska a Ruska.

autor