Student World

Nejprve došlo na oxidaci dvojmocných železnatých solí na nerozpustné železité sedimenty (tzv. pásky, viz také článek Podivné pásky: více vrstev železných rud), oxidoval se rovněž mangan. Nový výzkum ukázal, že v svou roli mohl v tomto procesu sehrál i nikl, který se v původních oceánech vyskytoval v mnohem větší (cca 400krát) koncentraci než dnes, kdy se jedná o stopový prvek.

Pokles koncentrace niklu mohl zřejmě přímo ovlivnil další evoluci pozemského života. Metanogenní bakterie používají nikl jako katalyzátor ve svých enzymech (Poznámka: nikl je obecně oblíbený jako katalyzátor i v průmyslové chemii, „na niklu“ se provádí např. ztužování tuků vodíkem). Pokles koncentrace niklu mohl snížit prosperitu metanogenů, tím se do atmosféry uvolňovalo méně metanu, který reaguje s kyslíkem. Koncentrace kyslíku v atmosféře mohla (mj.) následkem toho skokově stoupnout, k čemuž došlo asi před 2,5 miliardami let.

Zajímavé ovšem je, proč k poklesu koncentrace niklu došlo. Snad to souvisí s vychládáním zemského pláště, tím klesala sopečná aktivita, měnilo složení lávy při sopečných erupcích a bylo v ní méně niklu, který by byl posléze spláchnut do oceánu. Takové jsou alespoň závěry výzkumu, které představil Dominic Papineau z Carnegie Institution.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámka: Jiné než metanogenní organismy nikl v enzymech tolik nepoužívaly? Má to nějaký důvod, nebo je to prostě náhoda?

autor Pavel Houser